Které časopisy jsou volné k adopci?
V tuto chvíli jsou adoptovány pouze tituly: ČTYŘLÍSTEK, JAS, ELEKTRON, JUNOŠ, KAMARÁT, MLADÉ ROZLETY, MLADÝ TECHNIK (sk), MLADÝ ŽIVOT, NEDĚLA DĚŤOM, NOVINY MALÝCH, NOVÝ SVET, OHNÍK, PION IER, PLAMEŇ, PRIATĚL DIETOK, PRŮD, REBRÍK, RODOKAPS, ROMÁNOVÉ NOVINKY, ROZRUCH, SKAUT (sk), SLNIEČKO, STOUPA HLÁSÍ, SVET MLADÝCH, SVETLO, TRAMP, VČIELKA, ZENIT PIONIEROV a ZORNIČKA. Ostatní tituly na své adoptivní rodiče čekají.
V případě, že je titul, o který jste měli zájem, již adoptován a naší KNIHOVNĚ ještě nejsou všechny jeho vydané čísla, je možno, aby v takovém případě bylo více adoptivních rodičů – mimo jiné i proto, aby společně koordinovali snahu o získání chybějících čísel a jejich digitalizaci.
Není mi zcela jasná má czkce adoptivního rodiče. Nemáte náhodou seznam povinností pro nováčky?
Funkce adoptivního rodiče časopisu spočívá v jediném: vymazlit ho tak, aby nechybělo jediné číslo, a ta existující aby byla co nejkrásnější, úplná a v případě vícenásobných výskytů vybrat to, které je nejlepší pro čtení lidmi (v případě že má třeba vytrženou stránku nebo v něm chybí vystřihovací příloha, má vyplněnou křížovku atd.)
Mám zkonrolovat všechna čísla, která už jsou v Knihovně? Nebo jen nová, která přibydou?
V první fázi je potřeba zkontrolovat všechna čísla adoptovaného titulu, která jsou aktuálně zpřístupněna v KNIHOVNĚ. V druhé fázi je potřeba zkontrovovat nově zpřístupněná čísla adoptovaného titulu. V třetí fázi (není aktuálně 100% technicky dořešeno – ale pracujeme na tom – adoptivní rodič daného časopisu dostane svůj přístup) by se měla kontrolovat i čísla, která ještě nejsou zpřístupněná v KNIHOVNĚ a jsou uložena na odděleném serveru.
Mám se podílet na Google form “simpleSDC” a přidat poznámky ke každému číslu, kde je něco v nepořádku ve sloupku “Popis-poznámka k ročníku”?
- zjistit v řádcích s ročníky tam, kde není koncová barevná “zarážka”, zda je číslo tam uvedené v daném ročníku poslední. Bez toho nepoznáme, zda je kompletní ročník. Je to o pátrání buď v katalogu knihoven, nebo máš všechna čísla daného ročníku včetně atypických vydání, speciálů atp., a tudíž máš jistotu :). Zarážka po ověření tam, kde dosud není, by moc pomohla.
- ročníky 2015-18 jsou “příliš nové” a myslím si, že si nikdo nechtěl pálit prsty se stále živým copyrightem. Stará čísla jsou špatně dostupná a dá se očekávat, že srdacařská záchranářská aktivita, které za dlouhé roky digitalizace nebyla věnována náležitá a nadstandardní péče žádné z knihoven v takovém rozsahu, bude vnímána obecně kladně. Takže pokud je máš, určitě digitalizaci uvítáme, protože za pár let budou na tom obdobně jako čísla dnes chápaná jako starší. Ale na web pravděpodobně zatím nepůjdou, až tak “za dva, za tři roky”. 😉
- POZNÁMKY: kolonka poznámky slouží k doplněné informací o atypických číslech, speciálech, seznamech, případně ručně vyzobaných seriálech z jednotlivých čísel, ze kterých někdo udělal nikdy nevydanou sbírku 😉 Poznámky k číslům jsou vítané, formou by bylo kliknutí myší na buňku s číslem a volba Poznámka (neplést s komentářem, anglický překlad je poněkud nepovedený, protože po kliknutí na poznámku se objeví “komentář napište sem” , nenechej se splést 😉 Ke tvému objevu (z komunikace se zahraničním “rodičem” ;)) mylného linkování jsem poznámku zapsal, formát rrrrmmdd-who:what je asi jasný 😉 Google je umí extrahovat, zpracujeme je, jakmile se trochu uvolní ruce někomu z tahounů, počítám po březnu 2019.
- zásadně a nikdy nedigitalizuj primárně do jpg 🙂 Všichni dgitíme zásadně do formátu tiff, a používáme pro ukládání maximálně LZW kompresi (ZIP kompresi nepodporují všechny programy, ale lze využít; panuje chimérní obava z dosud nedořešených práv na algoritmus LZW a zvyšuje možnost vzniku neopravitelné chyby, ale tím se netrap). Formát jpg je vhodný na náhledy, to bezesporu, na web, ale ne do archivního pdf pro zachování generacím (pro jistotu: zrovna jpg kompresi v tif obrázku národní digitalizační standard podporuje, ale má to svou logiku jen pro určité typy dokumentů, rozhodně ne pro dokumentaci katalogů obrazů apod.). To, že jej nalezneš v našich PDF-kách má historický kontext, jsou to zdroje od dárců, než jsme s tím sami začali. Velikost je sice důležitá, ale díky Acrobatu se dá nastavit ukládání tak, že se nikdy nezmenšují pod 300 ppi, a to ani při volbě uložit optimalizované. Musíš si to ale sama nastavit (Úpravy-Předvolby-Exporty do různých formátů), jinak se změnšení děje proto, že se interně převzorkuje na cca 150 ppi vše větší než nastavená hodnota. Nepoznáš to na první pohled. Na druhý ano. Při zvětšování. 300 ppi je minimum (ppi versus dpi neřeš, já používám rád správné pojmy, pouze někdy je s ohledem na “znalosti” mas lepší jim to nekomplikovat) – ppi je o bodech na obrazovce, PIXEL per inch, zatímco DOT per inch je o tiskovém zařízení, a někdy je ta jediná kapčka složená ze stovek mylých… Takže skenery, monitory, jsou prostě ppi ;)).
- Pokud nevíš, co s naskenovanými daty po vytvoření pdfka, doporučuji smáznout vše pomocné, a tify zakonzervovat pomocí Kakadu konverze na bezeztrátový jpeg2000. A pak nahrát do jednoho zipu s číslem nebo i ročníkem. Bezkompresně, zip určitě nezkomprimuje soubory obrazů lépe než “papoušek” 😉 Ale o tom snad někdy příště 😉