Letectví a kosmonautika – 41.ročník – 1965

Časopis Letectví a kosmonautika je dlouhodobě nejoblíbenějším a respektovaným odborným časopisem s touto tématikou. Zároveň je časopisem nejdéle existujícím, jeho historie začíná rokem 1921. Pod původním názvem Letectví vycházel do roku 1940, kdy bylo za nacistické okupace vydávání většiny časopisů zastaveno. Po válce začal s různými problémy opět vycházet, ale ročníkem 1952 bylo jeho vydávání opět pozastaveno, tentokrát z docela kuriózního důvodu. Obsah se stal příliš poplatný tehdejší době a ideologie převážila odbornost natolik, že ztrácel čtenáře a náklad klesal. Letecké nadšence zkrátka nebavily nekonečně opakované články o historii sovětského letectví a příběhy sovětských letců. Informací z ostatního světa zde bylo poskrovnu. Zmiňuje to ostatně i původní šéfredaktor v rozhovoru v prvním čísle. V letech 1952 až 1964 převzal roli leteckého časopisu čtrnáctideník Křídla vlasti. Kromě hlavního zaměření na sportovní létání a parašutismus zde byly i články o vojenském a dopravním letectví a s počátkem letů do kosmu i články na toto téma.

V roce 1965 se už poměry upravily natolik, že časopis pod inovovaným názvem začal znovu vycházet, získal si původní oblibu a má ji až dodnes. Část redakce (Karel Masojídek, Jindřich Hanzal, Jiří Tichna) přešla z dosavadních Křídel vlasti, která naopak v tomto roce nenávratně zanikla. Některé rubriky z původního časopisu pokračovaly i v LaK.

Redakce (dle údajů v tiráži): Vedoucí redaktor: JOSEF FRÝBA, Zástupce vedoucího redaktora: JAN.F.ŠÁRA, Grafika: KAREL HELMICH, Členové redakce: LILIANE GŘEŠÁKOVÁ, JAROSLAV LAŽANSKÝ, EMA MÁROVÁ, KAREL MASOJÍDEK, ZDENĚK FORMÁNEK, VÁCLAV TIKOVSKÝ. Redakční rada: předseda ANTONÍN NOVÁK, předseda vědeckotechnické komise dr. JINDŘICH HANZAL, předseda sportovní komise pplk. CTIBOR ČEJPA, předseda výtvarné komise JIŘÍ TICHNA.

Ročník 1965 byl označen jako ročník 41 (jsou do něj tedy zjevně započítány i ročníky Křídel vlasti 1952-64). Vycházel jako čtrnáctideník s barevnou obálkou, zbytek časopisu černobílý. V roce 1965 vyšlo 26 čísel. Cena výtisku 2,50 Kč. Vydavatel: Svaz pro spolupráci s armádou, tisk: Naše vojsko, n.p.

Kompletní obsah celého ročníku je uveden v posledním čísle.

Stálé rubriky:

Československá letadla A-Z , Letadla 1939-1945 (stručné monografie letadel encyklopedisty Václava Němečka) – převzato z Křídel vlasti
Lístkovnice (oboustranná kartotéka letadel všeho druhu) – opět převzato z Křídel vlasti
Aktuality (Svazarm, Aerokuby, Sport, Doprava, Armády, Kosmonautika)
Posledních 336 hodin ve světě
Před dvaceti lety byl při tom (vzpomínky českých pilotů a výsadkářů z druhé světové války)
Co? Proč? Jak? (odpovědi na otázky čtenářů)
Píše se v cizině
Inzerce

K obsahu časopisu:

V polovině šedesátých let už nebyl problém psát o západní technice i bez odsuzujících komentářů. Paradoxně je v časopise více informací o soudobých letadlech a kosmické technice ze západu, než o těch východních a zejména sovětských. Je to způsobeno hlavně obvyklým tajnůstkařením o výzbroji Varšavské smlouvy. A tak se zde můžeme dočíst poměrně podrobné informace o letadlech NATO – Mirage I, F111A, F105 a dokonce i o Lockheed YF-12 (předchůdce známého SR-71 Blackbird). Informace o sovětské stíhačce Mig 21 jsou poněkud střídmější a obrázek proudového bombardéru Su-7 na obálce 23.čísla je tajuplně nazván pouze jako “Súčko”. Přestože oba stroje měla už tehdy ve výzbroji i Československá armáda, nebylo zvykem udávat konkrétní typy.

I bývalí piloti z druhé světové války bojující za vlast ve službách západních armád, zejména RAF, přestali být v této době třídními nepřáteli a najdeme zde řadu jejich vzpomínek, zejména v pravidelné rubrice Před dvaceti lety jsem byl při tom. Mihnou se tu známá jména (Kuttelwascher, Fajtl..). Karel Drbohlav nepatřil k nejznámějším, jeho příspěvek tady uvádím spíše z osobních důvodů. Jako jediného jsem ho měl možnost poznat osobně. V sedmdesátých letech minulého století samozřejmě létal nemohl, vyučoval tedy jakýsi nedůležitý předmět na nepříliš důležité průmyslovce. Někdo ze spolužáků ale vyšťáral jeho minulost a tak se nám pana profesora několikrát podařilo ukecat a vyučovací hodinu jsme strávili vyprávěním na zcela nestudijní téma…

V oblasti výzkumu vesmíru probíhaly závody mezi Sovětským svazem a USA. Původní náskok Rusů z minulých let začal být Američany rychle doháněn, zejména důsledkem programu vyslání astronautů na Měsíc do konce desetiletí vyhlášeného prezidentem Kennedym. V rámci nácviku byla vyslána do vesmíru řada dvoumístných kosmických lodí Gemini (všechny 4 lety uskutečněné v roce 1965 jsou v tomto ročníku LaK popsány), kdy se prakticky zkoušely nezbytné činnosti k plánované výpravě na měsíc – restarty motorů, manévrování na oběžné dráze, setkání s jinými tělesy, výstupy astronautů z lodi a podobně. Sovětský program se v této době potýkal s různými problémy, vývoj nové vícemístné lodi Sojuz se neustále prodlužoval. Aby rusové nepřišli o další prvenství, sáhli k nouzovému řešení. V rekordně krátké době upravili původně jednomístnou loď Vostok na vícemístnou variantu, kterou pojmenovali Voschod. Hned při prvním letu do ní nacpali tři kosmonauty, čímž získali prvenství vícečlenné posádky. Dalším nechtěným prvenstvím bylo, že kosmonauti letěli bez skafandrů, aby se do těsné kabiny vůbec vešli, což se dlouho nikdo neodvážil zopakovat. Posádka Voschodu 2 byla dvoučlenná a skafandry měla. Pro další prvenství ve vesmírném závodu to bylo nutné, protože na oběžné dráze Alexej Leonov jako první člověk opustil relativní bezpečí kosmické lodi a vystoupil na 20 minut do kosmického prostoru.

Let je popsán v osmém čísle LaK a jak bylo ruskou tradicí, je v něm zamlčena řada problémů, které při letu nastaly. Veřejnost tak dlouhá léta netušila, jaké chvíle hrůzy musel Leonov zažít, když se nemohl dostat zpátky do lodi. O problémech s návratovým systémem, ručním řízením sestupu a neplánovaným přistáním v daleké mrazivé tajze ani nemluvě. Opravdový průběh letu je podrobně popsán například na vynikajícím webu o kosmonautice kosmonautix.cz

V každém případě je nutno tehdejší kosmonauty a astronauty považovat za hrdiny. Nastoupit do tehdejšího kosmického plavidla, mnohdy šitého horkou jehlou, vyžadovalo značnou odvahu. Pravděpodobnost průšvihu byla nepříjemně vysoká a ti lidé to věděli.

Oblíbeným tématem v té době bylo také UFO, létající talíře a mimozemské civilizace. V každém čísle časopisu je článek na toto téma.

V každém čísle je také povídka s leteckou tématikou, obvykle válečnou.

Raketové technice je věnován celoroční seriál Rakety. Popisuje opět skoro výhradně rakety americké a západoevropské.

Další zajímavosti:

Rozhovor se sovětským leteckým konstruktérem Antonovem. Sebevědomě zde prohlašuje, že první létající nadzvukové dopravní letadlo bude ruský TU-144, dříve než vzlétne francouzský Concorde. Dnes už víme, že se to tak úplně nepovedlo, ale je vidno, že závody se západem se nevyhnuly ani dopravnímu letectví.

Článek Draková křídla popisuje pokusy se skládacím delta křídlem inženýra Rogalla. Tehdy hlavně pro potřeby armády a kosmonautiky (lodě Gemini měly původně přistávat s pomocí skládacího říditelného křídla na pevnou zem). Obojí se nakonec neosvědčilo, ale v závěru článku autor vyslovuje jasnozřivou myšlenku, že “by v budoucnu mohla být draková křídla oním kouzelným proutkem, který by z létání učinil stejně všeobecnou a rozšířenou záležitost, jako je dnes motorismus”. A dnes opravdu Rogallovo křídlo (v současné terminologii závěsný kluzák) přináší radost tisícům amatérských letců, byť se svému původnímu vzoru už moc nepodobá.

Nejdokonalejší snímek Marsu, které mělo lidstvo tehdy k dispozici (vyfotografoval prolétající Mariner IV):

Zato o planetě Venuši mělo tehdy lidstvo ještě značně pomýlené představy:

Při vývoji dopravních letadel se používaly i netradiční metody:

A někdy se zkušební akce nečekaně změnila v akci ostrou:

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivovaná čísla časopisu Letectví a kosmonautika – kliknutím na náhled strany:

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke čtení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „KNIHOVNA„. V našem souborném katalogu najdeš všechna doposud archivovaná čísla časopisu LETECTVÍ A KOSMONAUTIKA.

Letectví a kosmonautika – 41.ročník – 1965

Mirek Flídr

Napsat komentář Zrušit odpověď na komentář