Kreslené seriály Jaroslava Foglara (1990)

Dnes archivované KRESLENÉ SERIÁLY JAROSLAVA FOGLARA, které vyšly v roce 1990 pro www.detske-casopisy.cz  digitalizoval Petr K. Veliký dík!

Rychlé šípy zná téměř každý. Kulišáky si vybaví foglarovští pamětníci. Ale Jaroslav Foglar napsal náměty také k celé řadě dalších kreslených seriálů. Právě ty se podařilo v roce 1990 poprvé souborně představit v pozoruhodné publikaci KRESLENÉ SERIÁLY JAROSLAVA FOGLARA.

Publikaci sestavil a pro tisk připravil Ivan Vápenka a vydalo ji v Mladé Boleslavi nakladatelství Šebek-Pospíšil. Vyšla jako první vydání v rozsahu 88 stran a ve formátu přibližně 29 cm. Publikace tak přišla na svět v pozoruhodné době – právě na začátku roku 1990, kdy se po listopadu 1989 začala výrazně měnit československá nakladatelská a časopisecká scéna. Nešlo přitom o další vydání Rychlých šípů. Podtitul publikace naopak čtenáře upozorňoval, že Foglarův komiksový svět je mnohem širší: „nejsou jen Rychlé šípy a Kulišáci“. A právě to je na této publikaci nejzajímavější.

Výbor přináší několik kreslených seriálů, které vznikaly v různých obdobích Foglarovy tvorby a které dnes představují zajímavý pohled na vývoj českého dobrodružného komiksu. Čtenář v knize najde například Svorné Gambusíny, jedenáctidílný seriál s kresbami Bohumíra Čermáka, dále Medvědí družinu v šesti pokračováních, na níž se kreslířsky podíleli Radovan Pleiner a Jan Fischer, nebo dvanáctidílný seriál Pim a Red, který nakreslil Saša Dobrila. Následuje jedenáctidílné dobrodružství Za poklady starých Inků s kresbami Václava Junka a sedmidílný seriál K pramenům neznámé řeky, který nakreslil Oldřich Jelínek.  Výbor ovšem pokračuje i dalšími příběhy. Najdeme zde například Váhy života a smrti, které podle Foglarovy povídky napsal a nakreslil Josef Bíbr, nebo Příběh ze tmy a Lov na netvora – podle Foglarových povídek je zpracoval Slavomil Janov a nakreslil Martin Železný. Nechybí ani Boj na Čertovce, který podle povídky zpracoval Ivan Vápenka a nakreslil Karel Zeman.  Součástí publikace jsou také dva příběhy inspirované Foglarovým dílem – Příběh Maxmiliána Drápa od Vladimíra Tučapského a Širokko stále uniká, jehož autorem je Ivan Vápenka.

Jednou z nejzajímavějších vlastností publikace je pestrá přehlídka kreslířů. Vedle známějších jmen, jako byli Jan Fischer, Václav Junek nebo Oldřich Jelínek, se zde objevují také Bohumír Čermák, Radovan Pleiner, Saša Dobrila, Josef Bíbr, Martin Železný a Karel Zeman.  Každý z nich přitom Foglarovy náměty pojal po svém. Právě díky tomu nepůsobí kniha jako jednolitý komiksový seriál, ale spíše jako malá galerie různých podob českého dobrodružného komiksu. Z dnešního pohledu je přitom zajímavé sledovat, jak se Foglarovy náměty měnily podle doby, časopisu i konkrétního kreslíře. Některé příběhy působí výrazně skautsky a romanticky, jiné mají nádech exotického dobrodružství, další se pohybují na hranici tajemna a fantastiky.

Publikace je cenná především tím, že ukazuje jiného Foglara, než jakého si většina čtenářů spojuje pouze s Rychlými šípy. Jeho zájem o kreslené seriály byl podstatně širší. Některé z příběhů přitom pocházejí už z Foglarovy předválečné a protektorátní tvorby. Například Svorní Gambusíni nebo Medvědí družina souvisejí s časopiseckým světem, v němž Foglar své dobrodružné náměty publikoval ještě dávno před vznikem pozdějších komiksových souborů. Dobový katalog vydaný krátce po této knize ostatně výslovně upozorňuje, že publikace představuje Foglara jako autora i dalších seriálů, nejen Rychlých šípů.

Rok 1990 je pro tuto publikaci důležitý ještě z jednoho důvodu. Po desetiletích, kdy byla Foglarova tvorba různými způsoby omezována a kdy některé jeho starší práce prakticky upadly v zapomnění, se jeho dílo začalo znovu vracet ke čtenářům. KRESLENÉ SERIÁLY JAROSLAVA FOGLARA  proto nebyly jen obyčejným komiksovým sešitem. Byly také jakýmsi otevřením dveří k části Foglarovy tvorby, která byla pro několik generací čtenářů téměř nedostupná.

Pro sběratele časopisů a českého komiksu má dnes publikace další kouzlo. Zachycuje totiž seriály, které byly původně roztroušeny po starých časopisech a které se v této podobě mohly po desetiletích znovu objevit vedle sebe. Na 88 stranách tak vznikla malá kronika Foglarových komiksových dobrodružství – od prvních Gambusínů až po příběhy inspirované jeho tvorbou.  A právě proto stojí tato nenápadná publikace z roku 1990 za pozornost. Pro milovníka starých dětských časopisů totiž není jen knihou Jaroslava Foglara. Je také svědectvím o době, kdy se po desetiletích začaly znovu otevírat zásuvky starých redakcí a z nich vyplouvaly příběhy, které čekaly na své druhé čtenáře.

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání komiksu KRESLENÉ SERIÁLY JAROSLAVA FOGLARA z roku 1990, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Přečti si (jako registrovaný přispěvatel tohoto webu) na svém tabletu, pc nebo notebooku archivované stránky komiksu KRESLENÉ SERIÁLY JAROSLAVA FOGLARA  – kliknutím na náhled strany:

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke čtení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „KNIHOVNA„.V našem souborném katalogu najdeš všechna doposud archivovaná čísla časopisu VPŘED  zde >>>

Dazul

Dazul

Oldskaut, poutník a mimo jiné i sběratel starých dětských časopisů, ...

View all posts by Dazul →

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *