by Často nám dorazí mail od studentů, kteří by rádi pro potřeby své bakalářské či diplomové práce získali přístup do našeho společného archivu téměř 17 000 digitalizovaných čísel starých časopisů pro děti a mládež.
Protože jsem zahlcený více než dvěma stovkami nevyřízeným mailů a snažím se reagovat na každý, odpovídám na každou takovouto žádost alespoň stručně ve smyslu, že jim přístup do knihovny na našem webu rád zřídím, ale zaslání alespoň jednoho jediného digitalizovaného čísla (které ještě nemáme digitalizované ani mezi dalšími cca 14 000 čísly doposud “nepublikovanými” v knihovně na webu) nepřekročitelnou podmínkou.
Web je totiž registrovaný na mne jako fyzickou osobu, a chci se opravdu vyhnout soudní při (stačí mi stávající tlaky právníků a nepřejícníků, kteří by rádi, aby web zanikl), protože podle autorského zákona odhadem u 99% starých dětských časopisů na webu umístěných ještě nevypršela majetková práva podle autorského zákona. Proto využívám (v brutální zkratce) jakousi “obezličku”, že ve společné knihovně na webu mohou digitalizované časopisy sdílet pouze registrovaní uživatelé webu, kteří sami přispějí digitalizovaným číslem.
Moje osobní zkušenosti s českou justicí je totiž nedobrá – víra v její nestrannost a nezávislost (jak ji chápu já) mne už stála více než 100 000 Kč, které napříště investuji raději do našich dětí. A tato draze zaplacená zkušenost (i když se netýkala starých dětských časopisů) mne přesvědčila, že dobrá vůle (nezištná pomoc studentovi – neoprávněné zpřístupnění časopisů) 100% neobstojí. Nelíbí se mi to, ale změnit to nedokážu, proto jsem nucen při zpřístupňování obsahu společné knihovny digitalizovaných časopisů dodržovat pravidla našeho webu, abych další neblahou zkušenost s českou justicí minimalizoval.
Ne každý to chápe, a tak následné maily typu “když se chce cesta se najde”, nechávám bez odpovědi, protože slovo “chce” je v takovýchto jízlivých reakcích jen synonymem pro to, že bych měl porušit zákon a nést za to i případnou právní odpovědnost (včetně zrušení tohoto webu). Od lidí, kteří nejsou ochotni přispět ani jedním jediným digitalizovaným číslem do společné knihovny mne takovéto i vulgární reakce za ty roky už opravdu nemrzí. Jsou typy lidí, u kterých je diskuse i snaha něco poctivě vysvětlit ztrátou času. Veškerou práci kolem tohoto webu děláme všichni zdarma ve svém volném čase, nechceme za zpřístupnění žádné peníze, neshromažďujeme IP adresy návštěvníků webu, čísla jejich kreditních karet, neobtěžujeme je jakýmikoliv reklamami, … Kdo akceptuje naše pravidla, rádi mu obsah knihovny zdarma zpřístupníme.
Budu rád za každý mail, který nám nedorazí protože by začínal slovy typu: Přečetla jsem si vaše pravidla, ale nemám žádný časopis jímž bych mohla přispět, prosím o vyjímku … Ten, kdo takovýto web nikdy needitoval, si nedokáže představit, že bych namísto odpovídání na takovéto maily mohl raději připravit další článeček a vložit do společné knihovny další digitalizovaná čísla. Skutečně platí: čím více zbytečným mailů, tím méně čísel ve společné knihovně :- )
Uzavřel bych to slovy: NÁŠ WEB = NAŠE PRAVIDLA. Moc prosím, nežádejte nás, abychom je porušovali.
