by Díky Dazule za hezké články o naší práci na Starých dětských časopisech. To, že řada dnešních dětských čtenářů ztrácí zájem o písmenka v časopisech, je asi údělem dnešní doby. Přesto stále věřím, že se jich ještě dost najde.
My starší pamětníci si můžeme postěžovat i na nezájem vydavatelů o dětské časopisy. Několik titulů sice zůstává, některé vycházejí už jen v elektronické podobě, ale i za to můžeme být alespoň vděční.
Pro nás to však znamená především vzpomínky na dětství a dospívání. Když se dnes podívám na uložené časopisy – z nichž je už řada digitalizovaná – často mě to svádí otevřít jejich stránky. Jen tak zalistovat, zastavit se u některých článků, komiksů a dalších zajímavostí.
Právě proto, aby tyto poklady zůstaly zachovány i pro další generace, jsem se přidal k této partě, která se postupně rozrostla. Je to vlastně způsob, jak uchovat kus našeho kulturního dědictví. A každého, kdo do katalogu časopisů přispěje, musí zahřát u srdce, že k tomu může přiložit ruku.
Ano, je kolem toho hodně práce, stojí to spoustu času a také to něco stojí. Ale je to náš koníček, který děláme s láskou. Proto bych chtěl spolu s Dazulem, Totemem a dalšími přáteli vyzvat i ostatní: zapojte se do digitalizace, zejména vy mladší. Nám starším už přibývají roky a občas i nějaké ty životní starosti.
Přeji nám všem, ať nám práce stále pěkně odsýpá.
Damro – Mirek
A ještě malý dovětek:
Když už jsme tak daleko s dokumentací českých a slovenských dětských časopisů, nebylo by špatné zachovat ji i pro budoucí generace. Napadá mě myšlenka vytvořit malé muzeum těchto časopisů. Nevím, zda u nás něco podobného existuje, ale bylo by to krásné završení naší práce – uchovat to, jak se říká, navždy.
Nebyla by to jednoduchá věc, ale více hlav víc ví. Když se dívám v televizi na dokumenty o naší republice, často vidím, jak sběratelé nakonec své poklady vystaví v nějakém malém domácím muzeu. Možná je to jen nápad, ale kdo ví – třeba se jednou uskuteční i s pomocí nás všech.
