BUDEČSKÁ ZAHRADA – 13.ročník – 1881-82

Dnes archivovaná čísla časopisu BUDEČSKÁ ZAHRADA z roku 1882 pro detske-casopisy.cz digitalizoval Petr S. Veliký dík!

Proti 3. ročníku (1871) archivovanému v naší KNIHOVNĚ, jsou titulní strany BUDEČSKÉ ZAHRADY dnes archivovaných čísel 13. ročníku opatřeny stejným, kresleným záhlavím.

Štefan Švec v obsáhlé publikaci ČESKY PSANÉ ČASOPISY PRO DĚTI (1850-1989) na stranách 205-208 o BUDEČSKÉ ZAHRADĚ uvádí:

“BUDEČSKÁ ZAHRADA – obrázkový časopis pro mládež. Měsíčník (1869-1879). Čtrnáctideník (1879-1889). VYDAVATEL: Učitelská jednota Budeč u I. L. Kobera (1869-1874), Jan Otto (1874/1875-1889). ŠÉFREDAKTOR ČI HLAVNÍ REDAKTOR: František Tesař (1869/1870), Jan L. Mašek (1870-1879), M. Weinfurt a František Antonín Zeman (1879-1889). AUTOŘI ILUSTRACÍ A OBRAZOVÉHO DOPROVODU: Ilustrace, byť velmi kvalitní, nebyly většinou signovány.
CHARAKTERISTIKA, CITACE ZE SEKUNDÁRNÍ LITERATURY: časopis navazoval na stejnojmennou edici vzdělávací četby pedagoga Štěpána Bačkory, která vycházela v letech 1850-1859, a také na časopis Komenský, který pod vedením Františka Tesaře přežil dva ročníky v letech 1865-1866. Budečská zahrada měla podobný podtitul jako Komenský a kladla si za cíl vychovávat mládež “k víře a pobožnosti, k mravům a ctnosti a k jazyku a všelijakých lidských umění povědomosti”. Byla zaměřena především naučně a výchovně, jako pomocník školy. Později se v něm prosadila beletrie s náročnější uměleckou hodnotou. Časopis Budečská zahrada svou kvalitou a mnohostranností zakrátko konkuroval Štěpnici a podle Arne Nováka ji dokonce nahradil na pozici nejkvalitnějšího soudobého dětského periodika. Mottem titulu bylo heslo: “Zdárná mládež – sláva vlasti!” Budečská zahrada měla tři základní součásti, beletrii s poezií (která postupně nabírala na objemu i kvalitě, své básně pro děti tu publikoval např. J. V. Sládek), část naučnou (historická naučná četba, životopisy, vyprávění o přírodě aj.) a část zábavní (hry, hádanky apod., u kterých titul tiskl jména úspěšných luštitelů). Časopis měl exkluzivní výtvarnou hlavičku, v prvních ročnících každé číslo uvozovala báseň, později ilustrace a výchovná próza. Následovala další beletrie, naučné články (poměrně náročné, např. i o průmyslu, optice, světové architektuře atd.), poslední část byla nazvána “Dětské hry a zábavy” a tiskla na svou dobu vynalézavé jazykové rébusy.
Obecně titul přinášel výchovnou beletrii a poezii, naučné články o dějinách, přírodě i životech různých osobností a dále zábavné hry, hádanky aj. Tiskl i folkloristický materiál (např. dětské popěvky a říkadla z Moravy apod.). Publikoval už zmíněnou poezii Josef Václav Sládek později vydal zde otištěné básně ve sbírce Skřivánčí písně). Své cestopisy tu tiskl Josef Kořenský.
V časopisu postupně přibývalo beletrie a cestopisů na úkor ostatních textů, nikoliv však radikálně. Časopis byl velmi dobře vypraven, tištěn na kvalitním papíře a bohatě ilustrován. Poezie se postupně přesunula z titulní strany dovnitř vydání. Titul tiskl i náročnější vzdělávací články např. o římských dějinách, botanice či obchodu.
BUDEČSKOU ZAHRADU v závěrečných ročnících provázely výtečné a bohaté, často celostránkové ilustrace, vyjímečně i přes dvě vnitřní strany (podobně jako plakáty v dnešních teenagerských časopisech). “Příčinou zániku časopisu v roce 1889 byly finanční problémy, vyvolané značným odlivem čtenářů v důsledku konkurence nových časopisů.” Titul vypisoval i ceny pro autory nejlepší dětské literatury.”

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu BUDEČSKÁ ZAHRADA z roku 1882, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Přečti si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) na svém tabletu, pc nebo notebooku archivovaná čísla časopisu BUDEČSKÁ ZAHRADA – kliknutím na náhled strany:

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke čtení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „KNIHOVNA„.V našem souborném katalogu najdeš všechna doposud archivovaná čísla BUDEČSKÁ ZAHRADA zde >>>

Napsat komentář Zrušit odpověď na komentář