by Dnešní číslo časopisu ZÁPISNÍK z roku 1968 pro detske-casopisy.cz do formátu PDF převedl Hozd. Veliké díky!
ZAPISNÍK 68 – 12.ročník vydávala hlavní politická správa Československé lidové armády ve Vydavalelství časopisů MNO. Šéfredaktorem byl dr.Milan Codr, jeho zástupcem Jaromír Grézl, o grafickou úpravu časopisu se staral M.Havlíček a P.Frček.
ZÁPISNÍK vycházel jako čtrnáctidenník – za rok vyšlo 26 čísel. Časopis o rozsahu 64 stran stál 2 Kčs. Obálka byla barevná, uvnitř čísla byly v drtivé většině černobílé stránky. Dnes archivivané číslo vyšlo 10.února 1968 a bylo do tisku dáno 15.ledna 1968.
Poprve se nám kompletní číslo ZÁPISNÍKU podařilo archivovat 4.1.2017. Bylo to 19.číslo 11.ročníku z roku 1967. Zmiňuju to proto, že skladba dnes archivovaného čísla se proti předchozímu roku nijak výrazně nezměnila.
Cílovou skupinou ZÁPISNÍKU byli středoškoláci (budoucí vojíni základní vojenské služby) a starší – včetně vojáků. Proto obsah časopisu balancuje mezi poutavým „čtením“ přijatelným pro mládež (viz níže uvedená ukázka „kresleného seriálu“ OSTROV POKLADŮ), populární četbou (například níže uvedená ukázka HVĚZDY FILMOVÉHO NEBE), na tehdejší dobu „bulvárně“ laděnými články (např. úvodní fotografie dnes archivovaného čísla) i povinně ideologicky laděnými články – ač je toto číslo z období „pražského jara“ (viz například KDO VŠECHNO DOSTAL MAT?).
Období (do roku 1951), kdy poválečné československo považovalo nový stát Izrael za přítele, bylo zřejmě dáno vědomím, že většina židovských spoluobčanů byla mašinérií Protektorátu i samostatného Slovenského štátu odeslána do koncentráků. Svoji roli hrál jistě i fakt, že nezanedbatelná část 1. československého armádního sboru Ludvíka Svobody byla tvořena Židy, kteří se v boji i velitelských czkcích velmi osvědčili. A nelze přehlédnou ani fakt, že část komunistické politické elity byla židovského původu (Rudolf Slánský, Bedřich Reicin, Bedřich Geminder). A tak už v lednu 1948 dorazily izraelcům zbraně z Československa. Je evidentní, že zbraně od čechoslováků sehrály v uhájení počáteční existence státu Irzael významnou roli. Ale o 20 let později je vše jinak – viz článek STYX ZASÁHL.
Vzhledem k vydavateli ZÁPISNÍKU i cílové skupině jeho čtenářů je pochopitelné, že většinová témata publikovaných článků se týkala armády. Jak sond současnosti, tak i do historie (pochopitelně podávané z pozice tehdejší státní ideologie). Je to pochopitelné, protože způsoby vnímání historie a její interpretace, hrály mnohdy významnou roli v následných dějinných událostech. Odtud zřejmě citát „historia magistra vitae“ (historie učitelkou života). Narážím tím na článek ZKÁZA LUFTWAFFE, kde se píše: „… Je to objektivní pravda? Vime, že historik pracuje s fakty a argumenty, jejichž prostřednictvím poznává a tvoří. Avšak některým historikům postačí jen některé druhy faktů, vytržených ze sledu událostí, aby si vytvořili nebo spíš vykonstruovali svou vlastní pravdu. …“
Rozličné miniencyklopedie jsou oblibeným tématem časopisů s širším čtenářským záběrem. ZÁPISNÍK na čtyřech stranách (24-27) přinesl MALOU ENCYKLOPEDII – DESET JIŽNÍCH KRÁS V NAŠEM KVĚTINÁČI.
Redakci se dařilo podávat historické události (leckdy i v diskutabilních souvislostech) jednoznačně čtivě – viz. například OHLASY ROZHLASOVÝCH ZPRÁV.
Rubrika CO TO JE, KDYŽ SE ŘEKNE přinášela zábavným, leckdy i napínavým počtením výklad o původu zažitách výroků a rčení.
HVĚZDY FILMOVÉHO NEBE měly formát kartotéky (jak ji známe třeba z časopis ABC a jeho Atlasů). Z jedné strany fotografie a z druhé strany text, tak aby bylo možno rozstříhat na jednotlivé karty stejného formátu.
Zřejmě nejpoutavěší částí ZÁPISNÍKU bylo výpravné zpracování k románu R. L. Stevensona. Převyprávěl jej Jaromír Kincl a úžasnými černobílými ilustracemi doprovodil Gustav Krum (mimo jiné – bojoval v 1. československého armádního sboru Ludvíka Svobody a po válce si užil i gulagu). Klasiku dobrodružné literatury POKLAD NA OSTROVĚ s originálním Krumovým doprovodem, vydali zanedlouho (1970) i knižně. V roce 2005 vyšlo znovu.
Poslední, celobarevná strana patřila rubrice OBJEKTIVEM ZÁPISNÍKU – mixem fotografií a krátkého doprovodného textu z nejrůznějších oborů lidského konání i událostí.
Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění souvislostí kolem vydávání časopisu ZÁPISNÍK 68 v roce 1968, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.
Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku všechny archivované stránky časopisu ZÁPISNÍK – kliknutím na náhled strany:
