by Pro detske-casopisy.cz digitalizoval tuhle sběratelskou lahůdku Vladimír Z. Veliké díky!
V tiráži je uvedeno: „EDGAR RICE BURROUGHS ■ TARZAN, VEZEŇ PRALESA ■ Upraveno podle vydání z roku 1937. Ilustroval Zdeněk Burian. Obálku (s použitím kresby Zd. Buriana) navrhl a graficky upravil Jiří Skácel.
Vydala Mladá fronta jako svou 2971. publikaci. Knihovnička časopisu Větrník, svazek 3. Technický redaktor Vladimír Vácha. Vytiskla Polygrafie, n. p., závod 2 v Praze. AA 8,59. VA 8,69. Náklad 120 000 výtisků. Rozsah 64 stran. Vydání v MF první. Praha 1970. 14/74 23-092-70 305/22/8,7. CENA BROŽOVANÉHO VÝTISKU 9,— Kčs„
V doslovu 3. svazku Knihovničky VĚTRNÍKU se píše:
„Zajímavou a podivuhodnou postavu Tarzana si vymyslel americký spisovatel Edgar Rice Burroughs. Dříve, než začal psát, sloužil u vojenského jezdectva, byl kovbojem a pracoval ve zlatých dolech. Jeho dobrodružný život měl stinné stránky. Byl například několikrát zraněn zloději dobytka a v dolech zase onemocněl těžkým zápalem plic. Vyhledal si proto klidnější zaměstnáni. Stal se reklamním pracovníkem a psal povídky z venkovského života. Jistě by se už na tuto jeho literární práci dávno zapomnělo, i jeho fantastické romány by byly zapomenuty, kdyby si jedné noci nevymyslel příběh o malém bílém chlapci, kterého se v africkém pralese ujme kmen neznámých veleopů.
První kniha o Tarzanovi vyšla v roce 1914 s názvem Tarzan of the Apes (Tarzan z Opů) a měla veliký úspěch. Je to pochopitelné. Jde přece o pozoruhodný příběh člověka, který vyrůstá v divoké přírodě a potom se nevyhnutelně střetává se světem civilizace. Podobná díla vždy měla a budou mít své čtenáře. Vzpomeňme na oblíbeného Robinsona Crusoe, jehož obměnou Tarzan vlastně je. A připomeňme si ještě jeho přesnějšího předchůdce, kterým je Kiplingův Mauglí, chlapec vychovaný vlčí smečkou.
Na žádost čtenářů i vydavatele píše Burroughs druhou knihu — The Return of Tarzan (Tarzanův návrat). Ani to však nestačí, a tak vycházejí další díly — Tarzanovy šelmy, Tarzanův syn, Tarzan a klenoty Oparu, Tarzan a zlatý lev, Tarzan a trpasličí lidé, Tarzan v nitru země, Tarzan a leopardi lidé atd. O Tarzanovi a jeho synu napsal E. R. Burroughs celkem dvacet šest knih. Jenomže stálým rozmělňováním základního příběhu a myšlenky vznikaly romány stále slabší a slabší.
Velice brzy si Tarzana povšiml i film, a dodnes tento hrdina z filmového plátna a televizní obrazovky nezmizel. Prvním představitelem Tarzana byl herec Elmo Lincoln, nejslavnější olympijský vítěz v plavání Johny Weismůller, a snad je ještě zajímavé, že Tarzana si v minulých letech zahrál i představitel Old Shatterhanda — Lex Barker.
Vraťme se však ke knižnímu cyklu o Tarzanovi a k nám — do Československa. První svazky u nás vycházejí roku 1920 v románové příloze Záře, ale rozsáhlejší výbor čtenářům předkládá teprve od roku 1937 nakladatelství Toužimský a Moravec. Vydává celkem jedenáct svazků, jež se však svými názvy, ani rozdělením děje nekryjí s původním vydáním.
Od té doby uplynulo více než třicet let. Snad byl už tedy čas, aby se alespoň část Burroughsova Tarzana opět dostala mezi čtenáře.
*
TARZAN, VĚZEŇ PRALESA je druhou části Tarzanových příhod. Navazuje tedy na první díl, který v naší knihovničce vyšel s názvem TARZAN, SYN DIVOČINY. (Úmyslně jsme těmto dvěma svazkům ponechali názvy, na něž jsou čtenáři zvykli z vydáni Toužimského a Moravce.) Třetí část TARZANOVY ŠELMY otiskuje na pokračováni v současné době časopis Větrník.“
Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění souvislostí kolem vydávání časopisu Knihovničky VĚTRNÍKU v roce 1970, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledem titulní strany.
Stáhni si (jako registrovaný přispěvatel tohoto webu) číslo Knihovničky VĚTRNÍKU do svého počítače či tabletu ve formátu PDF kliknutím na náhled titulní strany:
Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke čtení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „KNIHOVNA„.V našem souborném katalogu najdeš všechna doposud archivovaná čísla časopisu VĚTRNÍK zde >>>
Nejde o žádnou objevnou záležitost, jenom připomenutí, že Tarzanovy příběhy, vydané v samostatných knihovničkách Větrníku (dočasně přejmenovaný Pionýr) se objevovaly na stránkách časopisu i na pokračování (Tarzan, syn divočiny – čísla 1 – 7, ročník I. – Větrník; Tarzan, vězeň pralesa – číslo 8, ročník I. – číslo 9, ročník II.). Ve třech zbývajících časopisech II. ročníku Větrníku začal vycházet na pokračování třetí příběh Tarzanovy šelmy, ale přišel návrat k titulu Pionýr a čtenáři si na kompletaci „šelem“ museli počkat až do doby uvolnění po Sametové revoluci. Bohužel nové sešity byly tištěny na méně kvalitní, na obálce nebyl barevný obrázek, jen první čtyři sešity byly barevně odlišené (1. žlutý, 2. tmavě zelený, 3. modrý, 4. červený a 5. světle zelený) přebal byl ze slabého kartónu, což vedlo celkem pochopitelně k rychlejšímu opotřebení.