Kompletní MATEŘÍDOUŠKA – 30.ročník – 1973-74

Pro detske-casopisy.cz upravil čísla 30.ročníku časopisu MATEŘÍDOUŠKA z roku 1973-74  Ivo Š.  Děkujeme moc!

MATEŘÍDOUŠKA vychází nepřetržitě od roku 1945, drží tedy mezi současnými časopisy pro děti rekord. O její vznik se zasloužil básník František Hrubín, který byl také prvním šéfredaktorem. Ale o tom všem už jsme na detske-casopisy.cz psali – vždyť zde byla o tomto titulu publikována dvacítka článků. Jsem moc rád, že se nám společnými silami podařilo digitalizovat kompletní 1.ročník. Celkem je na tomto webu v archivu 16 ročníků, dnes přibývá další.

Tiráž v časopise chybí – a tak nelze vyčíst, kdo je vydavatelem, šéfredaktorem, kdy číslo vyšlo atd. V dětském časopise je tiráž skutečně zbytečná.

Materidouska_30.rocnik_(1973-74)_cislo 01_obrazek

K zasazení tohoto ročníku MATEŘÍDOUŠKY do souvislostí a doby je asi vhodné zmínit Moskevský protokol, který byl podepsán necelý týden  po „srpnu 1968“. Nechvalně známý spisek POUČENÍ Z KRIZOVÉHO VÝVOJE shrnuje obsah protokolu i normalizace takto: „Českoslovenští představitelé v tomto dokumentu vyjádřili své odhodlání dosáhnout normalizace poměrů v naší zemi na základě marxismu-leninismu, obnovit vedoucí úlohu strany a autoritu státní moci dělnické třídy, vyřadit kontrarevoluční organizace z politického života a upevnit mezinárodní svazky ČSSR se Sovětským svazem a dalšími socialistickými spojenci. …“

V letech 1973-74 se „normalizace“ musela projevit i v obsahu MATEŘÍDOUŠKY. Už v říjnu 1969 vyšla v MATEŘÍDOUŠCE č.2 (26.ročník),  „skandální“ básnička Jiřího Pištory LAPKOVÉ: „Žije, žije ve stepi / jeden v suché olepi. / Druhý v láptich pod pařezem, / třeti v díře mezi bezem. / Ať si jsou, lam kde jsou. / Ať sem na nás / nelezou.“  Reakce RUDÉHO PRÁVA byla rychlá (1.11.1969):  “ …Lid této země se během habsburské poroby a nacistické okupace naučil luštit kryptogramy, nacházet v otiskovaných materiálech jiný smysl, než naznačovala tzv. oficiální verze, zkrátka čist mezi řádky. Stačí mu náznak – ideje z Mateřídoušky se leckterým čtenářům mohou zdát polopatismem … My jsme to tak nemysleli, říká šéfredaktor Mateřídoušky Zdeněk Adla. …“ Dostat se do normalizačího soukolí nebyla žádná legrace, dokladuje to i tragický konec autora básničky, Jiřího Pištory, o rok později. Není tedy divu, že se i MATEŘÍDOUŠKA musela uchylovat k „úlitbám“, stejně jako ostatní tehdejší dětské časopisy. 

Materidouska_30.rocnik_(1973-74)_cislo 01_13

Obsah MATEŘÍDOUŠKY pravidelně tvořily stránky: TATI, POVIDEJ, JAK MAKOVÝ MUŽÍČEK … (pohádka Františka Nepila), VÍTEK A TÁTOVA ZVÍŘATA (povídání Bohumila Říhy) ,  VERŠE Z CELÉHO SVĚTA (převážně lidová poezie), NEHÁDEJTE – PŘEMÝŠLEJTE … (pravidelné úkoly pro čtenáře), ADAM A DAM (komiks F.Skály), …

Materidouska_30.rocnik_(1973-74)_cislo 01_19

OBRÁZKY Z ČESKÝCH DĚJIN (komiks Pavla Černého a Jiřího Kalouska), …

Materidouska_30.rocnik_(1973-74)_cislo 01_22

HANČIN ZÁPISNÍK (návody na výrobky s obrázky Evy Průškové) , KOCOUR VAVŘINEC (komiks Dagmar Lhotové a Věry Faltové), …

Materidouska_30.rocnik_(1973-74)_cislo 01_30

… mimo to krátké básničky, pohádky a spousta barevných ilustrací.

Materidouska_30.rocnik_(1973-74)_cislo 01_25

A na pokračování vycházelo ve 30.ročníku MATEŘÍDOUŠKY  detektivní čtení Hany Doskočilové UKRADENÝ ORLOJ. Pamatuju jak jsem pečlivě vystřihoval, skládal a nití sešíval všech dvanáct pokračování do útlého sešitku, lepil hřbet kanagonem …. Materidouska_30.rocnik_(1973-74)_cislo 01_ukradeny_orloj

O knize PŘÍBĚH MATEŘÍDOUŠKY jsem psal 7.12.2015. Protože se jedná o zásadní publikaci týkající se MATEŘÍDOUŠKY, dovolím si Annu Sekerákovou v souvislosti s 30.ročníkem MATEŘÍDOUŠKY alespoň krátce citovat.

Strany 69-71: „1969-1981 MATEŘÍDOUŠKA VÁHAJÍCÍ. Tvář Mateřídoušky v kontextu doby a její místo mezi ostatními časopisy pro děti.
Kdybychom chtěli charakterizovat vývoj Mateřídoušky v letech 1969 až 1989, nevystačíme si s paušalizujícím odkazem na to, že to bylo období tzv. normalizace. „Normalizační“ dvacetiletí není jednolitým obdobím. Rozdíl mezi 70. lety a následujícím desetiletím, a především druhou polovinou 80. let je markantní. Speciálně pro MateřÍdoušku představuje významný mezník rok 1980, kdy „normalizačního“ šéfredaktora Eduarda Vavrušku střídá otevřenější Eliška Knotová. Jisté posuny v 80. letech sledujeme ale i v širším historickém kontextu a v chápání dětské literatury.“

„Literatura se rozpadla na oficiální a neoficiální proud (exil a samizdat). Zvláštní postavení si udržoval underground, distancující se od společnosti. Analogicky k politickým čistkám v KSC probíhala „očista“ v řadách spisovatelů. Svaz českých spisovatelů, jehož předsedou se v roce 1969 stal Jaroslav Seifert, byl brzo rozprášen a pod politickým tlakem byl vytvořen nový Svaz českých spisovatelů v čele s loajálním Janem Kozákem. Tendence nového Svazu výstižně ilustruje zvolené heslo „literatura do služeb socialismu – literatura do služeb člověka“. Měřítkem hodnoty literatury se opětovně stala její tzv. společenská angažovanost a výchovná czkce. U autorů dětské Iiteratury byla přímo zdůrazňována jejich odpovědnost za výchovné vedení dětského čtenáře k socialismu.
Personálnfch změn se dočkala také řada nakladatelství. Albatros byl nucen řídit se interním seznamem zakázaných autorů. Mezi ně patřil například Jaroslav Foglar nebo i autoři, kteří publikovali také v Mateřídoušce – Jan Vladislav. Ladislav Dvořák. Jiří Pištora, Karel Šiktanc.“

„Navzdory státnímu tlaku si však literatura pro děti a mládež udržovala víceméně vysokou úroveň, a to i díky tvorbě autorů, kteří měli zakázáno publikovat knihy pro dospělé. Připomeňme, že kontakty se zahraničím byly udržovány též zásluhou české Společnosti přátel knihy pro mládež, která byla členem IBBY (lnternational Board on Books for Young People).“

„Na přelomu 60. a 70. let vede Mateřídoušku Jiří Černý. Už v roce 1971 jej však střídá Eduard Vavruška, který v časopise setrval až do roku 1980. Osoba nového šéfredaktora Eduarda Vavrušky časopis opětovně při myká k ideologičnosti a výchovnosti. V porovnání s obdobím mezi lety 1948 a 1956 však nejsou propagandistické tendence tak silné. Na tváři Mateřídoušky se podílejí výrazné autorské osobnosti. Redakční radu tvořili Zdeněk Adla. Václav Čtvrtek, Hana Doskočilová, Gabriela Dubská, Miroslav Florian, František Hrubín, Otakar Chaloupka, Jiří Kalousek, Josef Paleček a Zdeněk Karel Slabý. Časopis vycházel v nakladatelství Mladá fronta, vydavatelem byla oficiálně od roku 1970 až do roku 1990 česká ústřední rada Pionýrské organizace Socialistického svazu mládeže.“

Pokud můžeš  přispět jakoukoliv informací, která by dokreslila souvislosti kolem vydávání 30.ročníku MATEŘÍDOUŠKY v letech 1973-74, napiš do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledem titulní stránky.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivovaná čísla časopisu MATEŘÍDOUŠKA – kliknutím na náhled strany:

MATERIDOUSKA_30.rocnik_(1973-74)_cislo_01

MATERIDOUSKA_30.rocnik_(1973-74)_cislo_02

MATERIDOUSKA_30.rocnik_(1973-74)_cislo_03

MATERIDOUSKA_30.rocnik_(1973-74)_cislo_04

MATERIDOUSKA_30.rocnik_(1973-74)_cislo_05

MATERIDOUSKA_30.rocnik_(1973-74)_cislo_06

MATERIDOUSKA_30.rocnik_(1973-74)_cislo_07

MATERIDOUSKA_30.rocnik_(1973-74)_cislo_08

MATERIDOUSKA_30.rocnik_(1973-74)_cislo_09

MATERIDOUSKA_30.rocnik_(1973-74)_cislo_10

MATERIDOUSKA_30.rocnik_(1973-74)_cislo_11

MATERIDOUSKA_30.rocnik_(1973-74)_cislo_12

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *