Dnešní „premiérové“ číslo časopisu ROMÁNOVÉ NOVINKY z roku 1948 pro detske-casopisy.cz do formátu PDF převedl jako své „vstupní“ číslo Michal S. Veliké díky!
Šéfredaktorkou časopisu byla žena spisovatele Václava Řezáče (původním jménem Václav Voňavka – přijal její příjmení) Ema Řezáčová – také spisovatelka.V redakčním kruhu byli spisovatel Dr.Pavel Eisner, Dr.V.Faldskatein a básník Jaroslav Seifert. I když ROMÁNOVÉ NOVINKY vycházely v rozsahu 44-52 stran, dnes archivané číslo má stran jen 36 + titulní stranu. 25.číslo ROMÁNOVÝCH NOVINEK vyšlo 15.března 1948.
Po konci války, nemohly vycházet časopisy, které „kolaborovaly“ a legálně vycházely za protektorátu – to byl případ třeba MLADÉHO HLASATELE, RODOKAPSU, ROZRUCHU …
Od posledního čísla RODOKAPSU (vydáno 1.9.1944) oběhlo více než dva roky než začaly vycházet ROMÁNOVÉ NOVINKY, které se jím bezpochyby nechaly inspirovat.
Také v ROMÁNOVÝCH NOVINKÁCH vycházel na pokračování román – v dnes archivovaném čísle to byla CESTA NA SEVEROZÁPAD.
Složení redakční rady dává tušit, že v časopise nemohla chybět například rubrika ROZHLEDY PO DOBRÉ ČETBĚ.
V pravidelné rubrice ZAJÍMAVOSTI ROMÁNOVÝCH NOVINEK vycházel mix zpráv typu:
Nejlepší odborné informace o ROMÁNOVÝCH NOVINKÁCH jsem zatím dohledal v knize SVĚT RODOKAPSU, kterou napsali Pavel Janáček a Michal Jareš (strany 265-268). Dovoluji si citovat:
„Románové novinky začaly vycházet na přelomu listopadu a prosince 1946, jisté je, že první číslo vyšlo před 8. prosincem. Od úředního zastavení všech předválečných a protektorátních sešitových edic, k němuž došlo v září 1944, tehdy uplynulo právě šestadvacet měsíců. Vznik nové řady románových sešitů byl dlouho projednáván na ministerstvu informací, výhradní právo vydávat románový sešit nakonec získalo nakladatelství Práce, náležící Ústřední radě odborů. Přes toto silné společenské zázemí narazila první čísla edice na rozhodný odpor části literární a kulturní obce. Polemika o literárních hodnotách RN 1 (Garyho Zosii vyzvědačky) a o místě románového sešitu v lidovědemokratické kultuře trvala do léta 1947.
Řada Románových novinek vycházela v Práci téměř půl století (zanikla až 1991). Její vnější vzhled a periodicita se přitom ovšem několikrát změnily. Z pravidelně vycházející sešitové edice známého formátu větší A4 se postupně stala víceméně volnou, nečíslovanou a nepravidelně nasazovanou paperbackovou řadou polovičních rozměrů. K zásadnímu zlomu v tomto vývoji došlo počátkem roku 1952, kdy Románové novinky začaly vycházet jedenkrát měsíčně (do té doby šlo přes drobné nepravidelnosti o čtrnáctideník) a namísto sešitků magazínového typu s charakteristickým dvojsloupečným tiskem a doprovodnými informativními a zábavnými rubrikami začaly přinášet jednotlivé knížky. Přestože k tomuto posunu nedošlo naráz, knižní formu měla už dvojčísla z roku 1951 a forma magazínová naopak v průběhu následujících měsíců několikrát recidivovala, přidrželi jsme se jako rozhodujícího data posledního prosince 1951. Do našeho soupisu jsme proto pojali jen 101 svazků Románových novinek, které vyšly do této doby.
Ani tento zpracovaný úsek nebyl jednotný, sestával ze dvou odlišných období: 1946-48 a 1949-51. Společnou měly základní strukturu doprovodných rubrik, několik autorů a konečně cenu, která činila od prvního do posledního čísla 9 korun za běžný sešit edice. V obou obdobích se také pomíjelo ročníkové členění, pořadovým číslem ročníku bylo označeno jen několik prvních sešitů edice z přelomu let 1946-47, pak tento údaj zmizel (v soupisu od něj proto zcela odhlížíme). Náklad sešitů se zprvu neudával, podle dobového tisku činil 200 tisíc výtisků. V období druhém se náklad číslo od čísla lišil a pohyboval se v rozmezí 50-100, nejčastěji kolem 70 tisíc výtisků. Redakce sídlila v objektu koncernu na pražském Václavském náměstí 15, tisk zajišťovala vlastní tiskárna Práce.
V prvním období vedla redakci spisovatelka Ema Řezáčová. Odpovědným redaktorem prvních pěti čísel byl František Pilař, od RN 6 se jím stal František Markup, od RN 43 Miloš Švácha. Počínaje RN 7 působila při edici tříčlenná redakční rada s poradní a reprezentativní czkcí (Jaroslav Seifert, Pavel Eisner, Valtr Feldstein – zastupoval ÚRO). Románové novinky prvního období měly velký sešitový formát, dvousloupečný tisk, poutavě řešenou dvou či vícebarevnou obálku, zřetelnou ediční značku a povědomou skladbu doprovodné četby (drobná publicistika, kreslený humor, křížovka, fotoreportáže, literární koutek). Výtvarně byly pojednány jen titulní stránky románů a obálky sešitů. Křiklavé kresby Zdeňka Čapka z prvních svazků edice, navazující na ikonografii a styl dřívějších populárních tisků, podrobil tisk silné kritice. Přizváním Kamila Lhotáka, Františka Trostera a dalších renomovaných grafiků se výtvarný doprovod Románových novinek posunul k jiným výrazovým polohám i k větší stylové rozmanitosti. Na několik obálek bylo užito tematicky příbuzných filmových fotografií (např. RN 23).
Rozsah sešitu se podle období a délky titulního románu pohyboval mezi 48-52 stranami, v prvním roce paginovanými bez obálky, v druhém s obálkou. Druhou největší část sešitu zaujímala četba na pokračování, těžící až na výjimky z dobrodružné klasiky (např. Robertsova Cesta na severozápad, později romány Stevensonovy, Verneovy, Travenovy). Na vnitřních stranách obálky vycházely fotoreportáže, jejichž tematická skladba úzkostlivě vyvažovala pozornost věnovanou slovanskému východu a americkému západu (srv. KRN 18 nebo KRN 22). Rubrika drobné publicistiky přinášela pod souhrnným názvem Zajímavosti Románových novinek převážně zprávičky ze světa vědy, techniky a hospodářství, faktograficky podložené články cestopisné a pohledy do „světa práce“ – továrních a zemědělských provozů v lidovědemokratických zemích. Na Západě si všímala krizových jevů: stávek, nezaměstnanosti, chudoby.
Důraz na rozumové poznání a výchovu čtenářstva prostupoval každým svazkem edice. Na stránce věnované literárním referátům a knižním ukázkám (rubrika Rozhledy po dobré četbě obyčejně sloužila k propagaci titulů Práce) vyšel hned v prvním čísle programový citát z Masaryka: „Není nám inteligentem, kdo prošel určité školy a má vysvědčení. .. Nám je inteligentem každý, kdo se vzdělává, samostatně myslí a duševně pokračuje.“ Výběr beletristických textů odpovídal těmto vzdělávacím záměrům. V Románových novinkách prvního období se systematicky objevovaly ukázky z poezie příslušníků avantgardní i nejmladší generace (Seifertovy verše z Květnové revoluce v RN 1, dále básně Halase, Hrubína, Hořce aj.). Stěžejním žánrovým typem původní románové produkce zde byl klasický, na logické zápletce postavený detektivní román (reedice starších Vachkových titulů, nový román Miloše Kosiny, autorské dvojice Drtílek-Možný). Druhý dominantní románový typ představovaly napínavé příběhy z války a z odboje proti nacismu (František Pilař). Vyhraněné typy sentimentální a dobrodružné četby uváděly Románové novinky jen výjimečně (western D. B. Newtona). Zato se v nich objevovala okrajová díla respektovaných autorů jiných žánrů (detektivka M. V. Kratochvíla) a poutavé prózy velkých romanopisců 19. století, zvláště ruských (Honoré de Balzac, A. P. Čechov, N. V. Gogol, A. S. Puškin). Plodem poválečné společenské a kulturní atmosféry byly tezové romány líčící světonázorový přerod současníků v období od nástupu fašistických režimů v Evropě po konec druhé světové války (Louis Bromfield). Výrazným rysem programu Románových novinek se stalo omezení pseudonymních publikací a překrývání se soudobou knižní produkcí českých nakladatelství (edice obstarávala „lidové“ vydání textů, publikovaných zároveň knižně). Domácí politika zůstávala stranou pozornosti, a to jak v beletristických příspěvcích, tak v doprovodné publicistice (bez povšimnutí prošly i události z února 1948). ….“
Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění souvislostí kolem vydávání časopisu ROMÁNOVÉ NOVINKY v roce 1948, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.
Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku všechny archivované stránky časopisu ROMÁNOVÉ NOVINKY – kliknutím na náhled strany:
Dobrý den,
našla jsem asi 40 různých sešitů Románových novinek.Je mi líto je vyhodit. Měli byste o ně zájem?
Předem děkuji za odpověď
Dobrý den. Paní Starostová odpovídám na váš komentář. pokud se ještě nikdo neozval tak mi napište na můj meil : damro@seznam.cz
S pozdravem Mirek