by KVÍTKO Z ČERTOVY ZAHRÁDKY jako svůj vstupní časopis pro detske-casopisy.cz digitalizoval Milan G. Moc dějujeme!
Už titulní strana 1.čísla této osmistránkové přílohy deníku ČESKÉ SLOVO nese na první pohled „ladovský“ rukopis. Josef Lada (*1887 +1957) byl od roku 1925 redaktorem přílohy ČESKÉHO SLOVA (v roce 1929 náklad 750 000 výtisků denně!) která se jmenovala KVÍTKO Z ČERTOVY ZAHRÁDKY. I pro tuto přílohu časopisu z nakladatelství Melantrich kreslil své obrázky s jednoduchou kresebnou stylizací, a tak příznačným „dobromyslným ladovským humorem“. V redakci pracoval Josef Lada 15 let – až do roku 1940.
Připouštím, že KVÍTKO Z ČERTOVY ZAHRÁDKY není typicky děckým časopisem či přílohou pro děti i když je Josef Lada vnímán jako nepominutelný „malíř pro děti“. V kontextu široké palety časopiseckých titulů se (zvláště) u nedělních příloh (byly zpravidla koncipovány tak, aby obsáhly co největší spektrum čtenářů) ostré vymezující hranice úmyslně stírají či překrývají. Tolik na vysvětlenou, proč je „KVÍTKO“ archivováno.
KVÍTKO Z ČERTOVY ZAHRÁDKY bylo od roku 1925 nedělní humoristickou přílohou významného deníku ČESKÉ SLOVO – vycházelo už od roku 1907. Vzdělávací portál www.dvacatestoleti.eu zasazuje tento deník do kontextu tehdejšího tisku takto: „Struktura prvorepublikového tisku se konstituovala již v období Rakouska-Uherska, neboť se vytvářela v těsné souvislosti se vznikem politických stran koncem 19. století. Nový československý stát pak toto uspořádání bez větších změn převzal. Silnou pozici měl zejména stranický tisk, skrze jehož stránky jednotlivé politické strany komunikovaly se svými voliči. Řada titulů z doby rakousko-uherské monarchie přetrvala válku a vycházela dále i v období 1. republiky. Z deníků se jednalo například o národně demokratické Národní listy, sociálně demokratické Právo lidu, národně socialistické České slovo či agrárnický Venkov. Vznikly však i deníky nové. Mezi nejvýznamnější patřily například lidovecké Lidové listy či Rudé právo (zprvu list sociální demokracie, 21. září 1921 vyšel list poprvé s podtitulem Ústřední orgán Komunistické strany v Československu). Deníky politických stran byly v Československu vydávány akciovými společnostmi, formálně složenými z jejich představitelů, protože strany samy nebyly právními subjekty. Stranická politika se prosazovala zejména na stránkách ranních vydání (tzv. raníky), kde si mohli příznivci té či oné strany přečíst projevy stranických činitelů, výtahy z usnesení různých stranických schůzí, reakce na činnost konkurenčních stran a další nepříliš přitažlivé zprávy politického charakteru. Naopak populárněji orientovaná odpolední vydání (tzv. večerníky) měla obsah pestřejší a přitažlivější. Kromě politického zpravodajství si mohli lidé přečíst zprávy a zajímavosti z kultury či sportu, pravidelně se objevovaly přílohy pro ženy, pro děti atd. Večerníky také mívaly lákavější grafickou podobu s výraznějšími titulky, častěji využívaly fotografii a jejich náklad byl zpravidla výrazně vyšší, než tomu bylo u ranních vydání.“
„Díky přitažlivému obsahu a zpracování se Večerní České slovo stalo již ve 20. letech nejrozšířenějším deníkem v Československu a vycházelo v řadě regionálních mutací. Ve 30. letech neměl tento večerník co do velikosti konkurenci v celé střední Evropě. Jeho náklad dosahoval i více než 500 000 výtisků denně.„
Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění souvislostí kolem vydávání přílohy KVÍTKO Z ČERTOVY ZAHRÁDKY v roce 1925, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhled titulní strany.
Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivované číslo časopisu KVÍTKO Z ČERTOVY ZAHRÁDKY – kliknutím na náhled strany:
