by Blíže o časopise se dovíte na https://detske-casopisy.cz/uplne-prvni-cislo-oddiloveho-casopisu-cigoligo-1929/ Dnes zveřejňuji další čtyři čísla z roku 1940, druhého roku okupace nacistickým Německem. I v té době navzdory všem problémům s okupace, pražská Dvojka pracovala dále ve své činnosti. Důkazem jsou čísla Čigoliga, psaná na psacím stroji a rozmnožována. Bylo vydáváno 100 čísel.
Čísla také nejsou vždy nejkvalitněji naskenované, někde chybí části textů, nebo nejsou až tak čitelné. Přesto mají svou vypovídající minulost. Číslování pokračovalo v postupném číslování od čísla 16. Dovídáte se v nich o činnosti tohoto oddílu v nelehké době po první republiku v době okupace Německem, protektorátě Čechy a Morava. Typický pro tuto dobu je začerňování slov, připomínající zejména prvorepublikové politiky, a vše co souviselo s politikou a nelíbilo se protektorátním úřadům. Začerňováno bylo jak v učebnicích a knihách a dalších tiskovinách sloužících veřejnosti. Podtitul měl členský věstník. Dostával ho každý člen oddílu, nesměl se nikde prodávat, mimo oddíl se nikomu neposílal, nikde nevyvěšoval ve veřejných místnostech a sloužil výhradně k vnitřním potřebám a zájmům 2. oddílu. Ještě co bylo zajímavé, tak se hoši titulovali gambusínové. Velkou pozornost věnoval Foglar chování hochů nejen v klubovně a na akcích, ale také jak se mají chovat doma.
I v této nelehké době se dvojka scházela, pořádala výlety a také, jako každý rok, připravovala letní tábor. Ale také svou činnost rozšířila a hrála divadlo pro mládež. Hru „Tábor ve Sluneční zátoce“ napsal sám Jaroslav Foglar a hrálo tam šestnáct členů oddílu a Jestřába hrál člen Pražského dětského divadla Karel Pech.
V 16. čísle Čigoliga je mu věnováno 9 stránek. Jsou zde zážitky z představení, jak se líbili hoši ve svých rolích ale také co se jim nepodařilo.
A v číslech nechyběly stránky o činnosti jednotlivých skautů a oddílů, návody na různé hry a soutěže, bodování akcí, výlety, sportovní akce, zážitky z táborů, zkrátka vše co dělá správný skaut. Také rodiče byli informování, jak mohou pomáhat při činnosti vstřícností k jejich akcím, ale také jak někteří jim schůzky zakazují a to zejména jako potrestání a tím mohou i narušovat naplánované akce.
V 18. čísle vyšly rady zálesáka Fredyho. Kritickým dopisem na jeho rady v dalším čísle reagoval Daniel Adam.
Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu ČIGOLIGO z roku 1940, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.
Přečti si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) na svém tabletu, pc nebo notebooku archivovaná čísla časopisu ČIGOLIGO – kliknutím na náhled strany:
(Zdroj: damro)
Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke čtení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „KNIHOVNA„. V našem souborném katalogu najdeš všechna doposud archivovaná čísla časopisu ČIGOLIGO zde >>>
