by Kniha „JAROSLAV FOGLAR – JESTŘÁB KRONIKÁŘEM “ není novinkou. Vyšla už v roce 2012, ale já se k ní dostal až na konci roku 2013 . A myslím si, že zmínka o ní patří i na tento web.
Jaroslav Foglar (1907–1999) ještě za svého života věnoval celý svůj osobní literární fond Památníku národního písemnictví. Zmínka o podílu jednoho z editorů knihy na tom, že se to podařilo v knize je. Ale skromně zamlčuje, jak obrovskou osobní zásluhu na jednání s Foglarem a na záchraně jeho osobního fondu pro badatelskou veřejnost má.
Pominu-li Foglarovy autobiografické počiny, knihy o něm napsali a vydali minimálně Stanislav Sohr, Zdeněk Pírek, Václav Nosek, Jiří Zachariáš, Miloš Zapletal, Ivo Jirásek, Jiří Raba, Ivan Vápenka či Jiří Polák.
Ale tahle kniha není jen „jednou z dalších knih“ o Jaroslavu Foglarovi. Svým pojetím sice terochu kopíruje počin Miloše Zapletala, ale maximálně využívá současné možnosti kvalitní digitalizace i obchodního potenciálu, který kroniky skrývají.
Výpravná „kniha“ se tentokrát primárně zaměřuje na působení Foglara v jeho skautském oddílu Dvojka, ale zmínky o jeho působení v časopisech Mladý Hlasatel, Junák a Vpřed jsou zde taky. Pro znalce Jestřábova díla sice nepřináší neznámé věci, ale ty méně znalé určitě zaujmou histrorky třeba o tom, jak za první republiky tábořil Foglar se svým oddílem v kraji Nikoly Šuhaje či jak naháněli spisovatele Ernesta Thompsona Setona při jeho pražské návštěvě, aby se jim podepsal do kroniky.
O kronikách, které Foglar ve svém oddíle desítky let psal jsem slýchal a četl úplné legendy. A tahle kniha je sestavena téměř výhradně z barevně naskenovaných ukázek celých stran či jen vybraných zajímavých fragmentů.
Je zvláštní číst originály „z kroniky“ i když text už znám třeba z knih „Kronika Hochů od Bobří řeky I“ a „Kronika Hochů od Bobří řeky II“ nebo z některých ČIGOLIGO, které se mi podařilo naskenovat.
Samotným provedením kroniky nejsou žádným zázrakem – každý kdo měl to štěstí prožít několik let v kvalitním dětském oddíle, jistě potvrdí, že podobnou kroniku měli ve svém oddíle taky. Jedinečnost kronik Jaroslava Foglara spočívá v jejich rozsahu, nepřerušené kontinuitě i souvislostech, které jsou v nich zaznamenány.