by Pro detske-casopisy.cz SRDÍČKO digitalizovali Danka a Damro. Oběma patří veliké díky! Jen pro úplnost – 18.ledna 2015 už bylo archivováno jedno (č.38) číslo 9.ročníku SRDÍČKA.
Časopis SRDÍČKO byl určen mladším dětem, proto při jeho pročítání lze jen obtížně poznat, že dnes archivovaná čísla byla tištěna v době kdy probíhala letecká bitva o Británii či bylo zastaveno vydávání časopisu MLADÝ HLASATEL. Snad jen akcent na „českost“ je ze SRDÍČKA patrný na první pohled – ať z bravurních ilustrací či původních textů. SRDÍČKO – KRÁSNÉHO ČTENÍ PRO MALÉ uspořádal Bohumil Schweigstill a výhradně ilustroval Cyril Kotyšan.
V 9.ročníku SRDÍČKA bylo otisknuto 34 pokračování kresleného příběhu DOBRODRUŽSTVÍ VELIKÁ – OPIČÁKA PEPÍKA. Ve výpravné publikaci DĚJINY ČESKOSLOVENSKÉHO KOMIKSU 20.STOLETÍ, kterou sestavili Tomáš Prokůpek, Pavel Kořínek, Martin Foret a Michal Jareš je na stranách 272-274 uvedeno: „Podobnou proměnu přístupu k publikování obrázkových seriálů lze vypozorovat i u týdeníku Srdíčko, který rovněž patřil nakladatelství Josefa Richarda Vilímka. Časopis určený nejmenším čtenářům se kresleným příběhům dlouho vyhýbal, v průběhu školního roku 1938-1939 nicméně začal na zadní straně publikovat jednostránkové komentované seriály redakčního kreslíře Cyrila Kotyšana, mezi jejichž scenáristy dominoval Jaroslav Mácha. Po necelých dvou letech pak také Srdíčko přešlo k dlouhým příběhům na pokračování. Jako první přišla na řadu Dobrodružství veliká – opičáka Pepíka (s. Bohumil Schweigstill, k. Cyril Kotyšan, č. 7- 40/1940- 41, 34x). Jejich hlavní hrdina je v Africe chycen lovci a skončí v Československu, kde kvůli své nenechavé nátuře způsobí nejednu patálii. Scenárista, jenž byl zároveň odpovědným redaktorem časopisu, si pří psaní vypomáhal nápady z Vilímkova archivu, a tak jsou některé pasáže převzaty z prozaického příběhu Dobrodružství opičáka Fuka, vydávaného v Malém čtenáři ročníku 1904-5 (později publikovaného také knižně).
Pro poslední ročník Srdíčka, jež Malého čtenáře přežilo o více než rok, připravil týž autorský tým Dobrodruzný film Ferdy Ferdáska (č. 1-40/1941-42, 40 x). Jeho protagonista se zrodil o deset let dříve v Malém čtenáři, kam Schweigstill jeho jménem psal žertovné „rozhlásky“. Když autor později nastoupil jako redaktor do Srdíčka, stal se Ferda Ferdásek jedním z maskotů tohoto dětského týdeníku. V celoročníkovém seriálu jej Schweigstill vyslal do Afriky, aby se tam po řadě zážitků setkal s osvobodivším se Pepíkem z předchozího seriálu téhož autorského dua.
Cykly o Pepíkovi a Ferdovi Ferdáskovi spojoval forma – v obou případech pracoval Kotyšan s nerámovanými panely, jejichž počet kolísal mezi šesti a devíti. Prozaické komentáře mívaly až šest řádků, pod jednotlivými poli často končily v půlce věty, jejíž pokračování musel čtenář trochu neústrojně hledat pod následujícím výjevem.“
Štefan Švec – ČESKY PSANÉ ČASOPISY PRO DĚTI (1850-1989), strana 550: „Bohatě vypravený, celobarevný, ilustrovaný týdeník tiskl pohádky, říkanky, loutkové hry a hádanky o soutěž s knižními odıněnami (v jediné pravidelné rubrice „Ořišky pro louskání – pro radost a zasmání“) pro mladší děti. Časopis programově publikoval radostné, optimistické texty: „… veselé, rozmarné; žádné bolesti a trudy!“ Pravidelné místo v něm měly příběhy či loutkové hry o Kašpárkovi od různých autorů, často ođ jeho propagátora a autora divadelních kašpárkovských her, redaktora časopisu B.Schweigstila. V titulu se líbivost mísila s ,,přehnaným vemlouváním se a vtíravou sentimentalitou“. Jeho obsah nebyl náročný, pojetí se dá označit za spíš konzervativní, časopis však dosáhl solidního komerčního úspěchu. Dobová kritika ho nehodnotjla příliš pozitivně: „Srdíčko (…) podřizuje se zálibám dětí bezvýhradně a jeho obsah je ve znamení líbivosti a konvence. Serie básniček, v nichž se pod primitivní formou lidové poesie skrývá často bezradnost, postrádá básnické hodnoty. Pohádky neprokazují vnitřní ukázněnosti klasických pohádek, podle nichž jsou tvořeny, a neprojevují snahy o tvůrčí úsilí. Stejně i příběhy ze života dětí nám předvádějí věčně stejné, šablonovité postavy, které ostře kontrastují s pestrostí typů dětských, s nímiž se setkáváme v denním životě. Ilustrace, prováděné v jednotném stylu, jsou sice výtvorem zručného kreslíře, ale jejich neproměnná tvářnost v komposici a koloritu svědčí o výrazové schematičnosti. K tomu přistupuje i nevkusná, plakátovitě pestrá reprodukce.“
Pokud máš více informací o dnes archivovaném SRDÍČKU a jsi ochoten(a) přispět k dokreslení souvislostí kolem jeho vydání v roce 1940-41, napiš je do KOMENTÁŘE dolů pod náhledem titulních stran.
Stáhni si kliknutím na náhled (titulní) strany do svého tabletu, pc nebo notebooku kterékoliv číslo 9.ročníku časopisu SRDÍČKO:
