11. 10. 2024

PIONÝR – Zábavný měsíčník pro mládež – kompletní 36.ročník (1988-89)

Čísla tohoto ročníku  jsem posháněl, kde se dalo, hlavně od kamaráda Nema. Skeny jsou stejného původu jako u 35. ročníku. Některá čísla  byla skenována ze svázaného časopisu. Skeny nejsou moc povedené a také chybí někde okraje stránek. Takže úprava byla obtížnější ale snad se to bude líbit. Možná se najde některý kolega, který to vylepší.

Více o časopise Pionýr v archivu naší knihovny.

Složení redakčního týmu se celkem nezměnilo. Šéfredaktorem  byl nadále Vladimír Klevis a grafikem Jiří Votruba. Ani skladba časopisu se nelišila od minulých ročníků. Většina zavedených rubrik pokračovala i v tomto ročníku. Časopis se věnoval také 40. výročí založení organizace Pionýr. Probíhala celoroční soutěž o ceny k tomuto 40. výročí. Pro soutěž byla použita  kronika oddílu Střelka, známého z minulého ročníku – Tajemství staré kroniky.

Je dokončená ukázka z  obsáhlého románu Eduarda Basse Cirkus Humberto. Ilustrace k tomu pocházejí ze stejnojmenného  televizního seriálu režiséra Františka Filipa, který se natáčel  v česko – německé koprodukci. Od 4. čísla podle televizního seriálu Miloše Macourka Křeček v noční košili (1987), vypráví Hermína Franková pod titulem Jak řídit inženýra Křečka. Dokončení vyprávění je v 37. ročníku.

Pokračuje reportáž z expedice Tatra kolem světa. Reportáže zasílal účastník expedice Petr Bárta (1942 – 2008) český novinář a cestovatel. Více v textu u minulého ročníku.

Nechyběla oblíbená Detektivní kancelář Josefa Dvořáka.

V minulém ročníku v rubrice K tabuli půjde, vyvolávala redakce spisovatele. V tomto ročníku začala redakce také se spisovateli, ale postupně zde budou vyvoláváni herci, hudebníci a výtvarníci. Redakce současně vyzvala čtenáře, aby sami napsali koho má redakce pozvat.

Hudba také patří k pravidelné náplni Pionýra, v  tomto ročníku pod hlavičkou Kde se vzala, tu se vzala populární hudba. Pod patronací Lubomíra Dorůžky a jeho syna Petra Dorůžky čtenáři se seznámili se vznikem různých hudebních stylů, od džezu přes rock and roll, heavy metal, punk a další styly.

Bohové, na scénu. Opona se zatáhla, světla se rozsvěcují í a diváci se rozcházejí  do šaten. Skončilo přestavení, na které jste tak dlouho těšili, teď jdete domů a máte si celý večer o čem povídat. Ale my společně si můžeme povídat mnohem déle, třeba celý rok. O tom jak divadlo vzniklo, jak se hrálo v dávných dobách u nás i ve světě. O slavných autorech, hercích, hrách. Tak pojďte, budeme si povídat. Těmito slovy uvedla Renáta Fučíková (* 1964 – je česká knižní ilustrátorka, která se narodila v Praze. Po gymnáziu vystudovala ateliér ilustrace a užité grafiky na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Zabývá se především ilustrováním dětských knih, časopisů, učebnic a také nějakou dobu ilustrovala komiksy pro děti. Mimo jiné je také autorkou obrázkových knih, které sama píše, nejvíce o postavách a událostech z historie. Také ilustruje pro reklamní agentury. Renáta Fučíková spolupracuje s nakladatelstvími: Panorama, Orbis Pictus, Mateřídouška, Ikarie, Albatros, Pionýr, Vyšehrad atd.) seriál Před oponou, za oponou. Po 6. pokračování vyzvala čtenáře, aby se vyjádřili, jak se jim líbili vybrané kapitoly z dějin divadla a  zda chtějí další příběhy o divadle nebo z historie jiného umění. Zřejmě zájem nebyl takový a od 7. čísla již tyto příběhy nevycházely.

Velký zájem byl o Hvězdy na přání, zejména o zpěváky a populární kapely. Také se zde objevovali i herečky a herci.

O zámcích, hradech a dalších pamětihodnostech naší republiky i světových pokladech se dočtete v seriálu Příběhy utajené krásy. Příběhy vycházely v celém ročníku a uváděla je Marcela Titzlová (*1964).

Jako v jiných ročnících  bylo i v tomto řada povídek, vyprávění i příběhů  z příhod kluků a holek našich i zahraničních autorů. A také nechyběly zavedené  rubriky z předchozích ročníků.

Poslední strana patřila humoru. V tomto ročníku vycházel tří obrázkový seriál malíře, hudebníka a trampa Jana Vyčítala –Toulavé kecky, Čendíka Pecky. Jan Vyčítal (8. března 1942 Praha1. března 2020 Praha) byl český hudebník – zpěvák, textař, kytarista, rovněž kreslíř – karikaturista a autor kreslených vtipů, významná postava české country hudby. Byl zakládajícím členem, hlavním textařem a vedoucím skupiny Greenhorns a také autorem textů písní, které s Greenhorns zpívali Michal Tučný nebo Josef Šimek. Mezi jeho nejznámější texty (často české coververze amerických country hitů) patří „Oranžový expres“ (orig. Orange Blossom Special), „Blízko Little Big Hornu“ (orig. Jim Bridger) nebo „To tenkrát v čtyřicátom pátom“. Napsal také texty pro Hanu Zagorovou nebo Věru Martinovou. Jeho kreslířský styl byl ovšem unikátní a ihned rozpoznatelný, typickým rysem mj. bylo velké tučné tiskací písmo v bublinách přímé řeči. Jeho oblíbeným motivem byli trampové, indiáni apod. (wikipedie)

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu PIONÝR z roku 1988-89, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Přečti si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) na svém tabletu, pc nebo notebooku archivovaná čísla časopisu PIONÝR – kliknutím na náhled strany:

(Zdroj: damro, Nemo)

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke čtení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „KNIHOVNA„. V našem souborném katalogu najdeš všechna doposud archivovaná čísla časopisu PIONÝR zde >>>

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *