Dnešní čísla časopisu RODOKAPS – 2.ročník z roku 1933-37 pro detske-casopisy.cz připravili Václav N. (za vydatné pomoci Nema) a Ikrenyi. Moc děkujeme! Digitální archiv RODOKAPSŮ se utěšene plní.
RODOKAPS vycházel i ve 2.ročníku týdně – každý pátek – v rozsahu 42 stran. Vycházel v nákladu 70.000 výtisků. Dal se koupit „v každém“ knihkupectví, prodejně novin a trafice.
Nejkompexnější pojednání o RODOKAPSECH vydala v roce 2003 Univezita Karlova v Praze ve svém nakladatelství Karolinum. Má název SVĚT RODOKAPSU a jeho autory je Pavel Janáček a Michal Jareš. V předchozích článečních s archivy digitalizovaných čísel bylo ze SVĚTA RODOKAPSU hojně citováno.
Dnes, v rámci seznámení se se souvislostmi, ucelenější citace ze stran 15-18: “ MÍSTO ROMÁNOVÉHO SEŠITU V KULTUŘE A JEJÍM VÝVOJI. Doba románového sešitu začíná u nás kolem poloviny roku 1935, kdy do té doby neznámý pražský knihkupec Zdeněk Holfeld vydal první číslo týdeníku Romány do kapsy. Do kapsy se svým časopiseckým formátem příliš nehodily, a to i přesto, že se jí tehdy myslela náprsní kapsa svrchníku. Název první naší sešitové edice, nikoli náhodou připomínající názvy mnoha desítek různých evropských knižnic 19. a 20. století, zjevně směřoval nad tyto praktické horizonty. Ohlašoval literaturu, za níž nebude čtenář povoláván do svatyně studovny, ale která naopak vyrazí za ním, bude jej provázet ruchem a zmatkem života, vyplní mu volné okamžiky, bude literaturou kolektivních prostor, křižovatek a shromaždišť, nebude tezaurována, ale průběžně spotřebovávána. Svým způsobem se tedy rodokaps obracel k člověku města, k člověku bez knihovny, a třeba i bez domova, k člověku na cestách, který minulost neschraňuje, ale zbavuje se jí, k poutníku přítomností, čekateli budoucnosti, krátce – k obyvateli moderní doby.
Tyto podprahové vize ovšem narážely na tradicionální koncepty knihy a čtenářství, lidé si románové sešity nechávali vázat, vlepovali či vtiskovali do nich jednoduchá ex libris, podepisovali je a schraňovali v domácích knihovnách. S jistou ironií lze dokonce konstatovat, že jen díky těmto vzpourám vůči jeho czkcionálnosti dnes o románovém sešitu vůbec ještě víme.
Románový sešit každopádně nevybočoval z pomyslného řádu kulturního vývoje.
Byl projevem tak dlouhodobých a všeobecných pohybů, jako byla demokratizace písemnictví na jedné a nástup spotřební společnosti na druhé straně. Navazoval těsné styky s dalšími klíčovými obory populární kultury své doby, s populární hudbou, zábavním divadlem a samozřejmě kinematografií. Popularizoval- zejména v období národní krize, způsobené rozbitím republikya okupací – určité vrstvy národní a evropské kulturní tradice, jevící se jako vrstvy klasické. Dotýkal se relativních novinek dobové intelektuální diskuse, tak se na jeho stránkách objevily nadšené i varovné informace o jaderných technologiích, experimentálních počítačích, televizi nebo o vědeckém výkladu snů.
Odrážel trendy životního stylu, jakým se na přelomu 20. a 30. let staly nedělní výpravy do trampských chatových osad, formuloval a utvrzoval široce sdílené vzory kulturních, sociálních, rodových, vztahových a příbuzenských rolí, postavení ženy a muže, představy o společenské stratifikaci a mobilitě, vlastenecké hodnoty, ideály úspěchu a štěstí, spravedlnosti, dobroty a charakteru, zla a geniality. Svět rodokapsu v této době stál na dvou světonázorových principech: byl plně sekularizovaný, působení mravního řádu nespojoval s plánem prozřetelnosti, a jednoznačně přitakal individualismu, nejevil žádný zájem o psychologii, sociální ani dějinnou roli kolektivních subjektů. K proměně těchto dominant došlo až kolem roku 1945, nejprve v souvislosti s ideologickým. klimatem pozdního protektorátu, poté v souvislosti s ideologickým vývojem pokvětnové republiky. Česká populární literatura, jejíž zábavné formy zažívaly v meziválečném období rozmach odpovídající rozmachu literatury vysoké, elitní, umělecké, získala na přelomu 30. a 40. let v románovém sešitu vlivné médium, jež tvořilo mohutnou základnu tehdejší nonartificiální (*poz. detske-casopisy.cz: neumělecké) četby. Jako každá mediální inovace poutal přitom k sobě rodokaps tolik pozornosti, že se postupně stal- z hlediska širší kultury – symbolem zábavné populární četby jako takové.
Z právního hlediska byly sešitové románové edice časopiseckými tituly, jako takové byly poštovním úřadem registrovány, za výhodných podmínek doručovány, kolportovány a také – pokud vůbec – katalogizovány ve studijních a veřejných knihovnách. Přitom však, což bylo v dobových diskusích mnohokrát napadáno, nesplňovaly určité podstatné očekávání s časopisem spojované.
Jejich obsah nebýval aktuální, nesledoval časové události – titulní román i drtivá většina příspěvků v doprovodných publicistických a beletristických rubrikách mohly vyjít stejně před rokem jako za rok. Proto se také remitenda starších čísel nevracela, ale prodávala dál s čísly novými, a to až do vyčerpání zásob.
Po něm u vybraných edic přicházel dokonce v úvahu dotisk nebo další vydání sešitu, někdy s jinou obálkou, avšak s původním číslem i datem. (Šlo spíše o výjimky než o pravidelný jev.)
Druhotné postavení těch složek obsahu, jimiž se románové sešity přibližovaly časopisům, se plně obnažilo za protektorátu. Tehdy musely všechny sešitové edice kvůli válečnému hospodářství postupně omezit svůj rozsah. Vypouštěly přitom drobné publilcistické i literární útvary, až nakonec celou plochu svazku obsadil titulní román. V tu chvíli dělilo rodokaps od vázané či brožované románové knižnice již jen málo – stále se nedal do knihovny postavit, ale jen položit, na obálce spolu stále soutěžilo záhlaví série se záhlavím jednoho konkrétního díla. Blíže než k časopisu měl tedy románový sešit přece jen ke knize, časopisem byl z důvodů obchodních, aby překročil limity knihkupecké sítě a dostal se k nejširším kruhům schopným a uvyklým čtení.
Přestože sešitové edice byly takto v zásadě kvazičasopisy, knižnicemi v časopiseckém vydání, přechodnost jejich publikačního typu se nedá zcela pominout.
Již z pevné periodicity se nutně odvíjela důležitá očekávání stran rytmického návratu jistých tematických, stylových a kompozičních prvků, očekávání zasahující příjem i vznik publikovaných textů. Bez významu nemohlo zůstat ani sousedství hlavního beletristického textu a textů publicistických, které explicitním jazykem nastolovaly a komentovaly mnohá z ústředních témat, jimž se titulní romány věnovaly jazykem – v podstatném smyslu toho termínu – básnickým.
Místy docházelo ke zcela záměrnému spřažení beletristických a publicistlckých příspěvků: v románové zápletce se odrazil výsledek nějaké ankety, nebo naopak byla svolána anketa k problematice, již předestřel román. Běžná kniha by sama o sobě takovýchto účinků dosahovat nemohla.
Situace podobné dvojakosti nenastala ovšem v historii populární literatury poprvé. Naopak, celá tato historie se od svých počátků jeví mimo jiné jako historie „divných“ knih, lišících se od knihy obíhající v prostředí elitní kultury již svými rozměry (maličký formát, jaký u nás měla ještě Červená knihovna, byl až do 19. století v Evropě spojován s populární produkcí, velký s teologií, filozofií, klasikou). „Divné“, populární knihy dráždily kulturní elity svým primitivním vzhledem, svou zvýšenou časovostí (potažmo dočasností) i schopností šířit se za hranicemi, kam dosáhla kniha náročná. Byl to případ knížky lidového čtení a písňových letáků raného novověku, z nichž se vyvinuly noviny, v 19. století případ románu na pokračování, tištěného a kolportovaného po sešitech (tzv. krvavé romány), na přelomu 19. a 20. století případ povídkových periodik nebo eponymních sérií, navlékajících za sebe různé příhody jednoho protagonisty – a nakonec, ve druhé polovině 20. století, případ jednorázového paperbacku.
Místo románového sešitu se v této řadě nacházelo mezi posledně zmíněným paperbackem a předchozí povídkovou sérií, vydávanou taktéž po sešitcích a dostupnou v knihkupectvích nebo i v trafikách. Jejím nejznámějším případem se u nás staly povídky o newyorském detektivu Cliftonovi z období kolem roku 1910, první domácí detektivky vůbec, dále přeložené řady příběhů Buffalo Billa, Nicka Cartera a dalších amerických dobrodruhů či dobrodružek.
Tyto periodické povídkové řady byly nejbližším předchůdcem sešitových edic, sdílely některé jejich formální znaky, avšak nikdy nepřinášely práce románové, texty různých autorů, rozličných žánrů a nejrůznější dobové i kulturní provenience. Tato rozmanitost i autorská individualizace vstoupila do levné periodické četby až s románovým sešitem.
Objevení se románového sešitu, magazínu spojujícího vlastnosti časopisu a knihy, nebylo záležitostí pouze českou a zjevně souviselo s masovým rozšířením periodického tisku, k němuž ve vyspělém světě docházelo od poloviny 19. století. Také v americkém prostředí, kde masová média obecně nastupovala nejrychleji, se v prvních desetiletích 20. století stal vůdčím nosičem zábavné četby magazín (podle dužnatého, žlutavého papíru se mu říkalo „pulp magazine“).
To ovšem byla publikace sborníkového typu, přinášela v každém svazku více rozsáhlejších próz, nikoli jediný román. Své postavení si tyto magazíny udržely až do 40. let, teprve poté byly nahrazeny paperbackovými řadami zábavné četby. Románový sešit, který se uplatňoval nejen u nás, ale i jinde v Evropě (Německo, Francie), byl vlastně protějškem zámořských magazínů. Pokud některá česká sešitová edice tiskla překlady z angličtiny, čerpala z nich i přímo.“
Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění souvislostí kolem vydávání časopisu RODOKAPS v roce 1936-37, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.
Stáhni si (jako registrovaný přispěvatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku všechny archivované strany časopisu RODOKAPS – kliknutím na náhled strany:
- RODOKAPS 2.ročník (1936-37) číslo 067 – Arizona
- RODOKAPS 2.ročník (1936-37) číslo 068 – Japonská zeď
- RODOKAPS 2.ročník (1936-37) číslo 100 – Odvážná Peggy
- RODOKAPS 2.ročník (1936-37) číslo 101 – Mr. Smith telefonuje
Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke čtení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „KNIHOVNA„.V našem souborném katalogu najdeš všechna doposud archivovaná čísla RODOKAPS zde >>>