Tři čísla ABC – 33.ročník – 1988-89

Dnes archivovaná čísla časopisu ABC z let 1988-86 pro detske-casopisy.cz  do archivu připutovaly od některého z cca 140 spolupracovníků projektu digitalizace starých dětských časopisů – bohužel jsem si před dvěma roky nepoznačil od koho : -( Stejně – veliké díky za 3 čísla 33.ročníku! Budeme rádi, když se zbývajících 21 čísel podaří brzy digitalizovat – třeba díky novým návštěvníkům tohoto webu : -)

V tiráži dnes archivovaných čísel se píše: „ABC mladých techniků a přírodovědců – zábavně naučný čtrnáctideník pro chlapce a děvčata, nositel vyznamenáni Za vynikající práci, vyznamenaný zapsáním do Knihy cti ÚV SSM, čestným odznakem Julia Fučíka a zlatou medailí Pionýrské organizace Ernsta Thalmanna. Vydává Ústřední rada Pionýrské organizace SSM v Mladé frontě • Šéfredaktor V.Toman •  Zástupce šéfredaktora prom.biol. K. Dunda • Přírodní vědy – prom. biol. H. Kholová, CSc. • Technika – PhDr. R. Baudis, I.Floriáno, M.Pilný, N. Synková •  Zpravodajství – H. Škodová, Ing. Z. Martinová • Grafická úprava – Z. Kocourková, I.Holičová • Sekretariát – I. Koutná, V. Bartáková …’“

Po té, co ABC zavedlo pravidelnou rubriku KOMPAS, objevuje se v ní více a více zpráv z pionýrských kolektivů a upozornění na aktivity a činnost PO SSM. Později se mění název rubriky na PIONÝRSKÝ KOMPAS. Zůstává ale výtvarník Jiří Tesař, který se na dlouhou dobu stal dvorním kreslířem KOMPASU i PIONÝRSKÉHO KOMPASU.

Další zajímavou pravidelnou rubrikou byl KALENDÁŘ MLADÉHO PŘÍRODOVĚDCE – často s vděčnými mapami aktuální hvězdné oblohy.

OBRAZOVÁ ŠKOLA sice není původním nápadem redakce ABC, ale redakci se touto rubrikou podařilo nejen navázat na předchozí obdobné sloupky a stránky v již neexistujících časopisech MLADÝ HLASATEL, VPŘED, RODOKAPS, … , ale i držet krok s dobou a seznamovat své čtenáře se žhavými zahraničními novinkami.

Kreslené seriály patřily již od prvního ročníku ABC k obsahu časopisu. Redakci se podařilo zahrnout a prosadit kreslené seriály do jejichž námětů promítalo ABC své tematické zaměření. Ve 33.ročníku ABC vycházel mimo jiné kreslený seriál LOVCI ZELENÝCH POKLADŮ. Josef Ládek a Robert Pavelka v knize ENCYKLOPEDIE KOMIKSU V ČESKOSLOVENSKU 1945-1989 na stranách 190-193 mimo jiné uvádí:

„Osudy slavných českých rodáků se objevily na stránkách časopisu už ve formě krátkých komiksů o vynálezcích a průkopnících (ročník 21). Autorská dvojice Kholová-Dunda složila hold dvěma přírodovědcům, kteří se významnou měrou zapsali do bohaté historie botaniky. Každému z nich věnovali polovinu celoročního seriálu, i když osudy obou významných vědců zpracovali odlišným způsobem.

Benedikt Roezl (1824-1885) se narodil v Horoměřicích u Prahy a zapsal se do historie jako jeden z neproslulejších objevitelů a sběratelů orchidejí. V druhé polovině 19. století nebylo věhlasnějšího odborníka na tuto květenu, našel na osm stovek nových druhů, počet těch, které dovezl ze svých cest z Jižní, Střední a Severní Ameriky šplhá do desítek tisíc. Na americkém kontinentě pobýval přes dvacet let a zažil zde několik dramatických událostí. Při revoluci v Mexiku byl málem během povstaleckých zmatků oběšen, byl několikrát přepaden a okraden, v roce 1868 při předvádění vlastního stroje na zpracování ibišku a ramie v Havaně došlo k nehodě, po níž mu muselo být amputováno levé předloktí. Do Evropy se definitivně vrátil v roce 1875, kde pokračoval ve zpracovávání svých „zelených pokladů“. Jeho významným počinem ve vlasti bylo založení českého zahradnického spolku Flora (1880), který začal vydávat vlastní časopis. Už za jeho života byly některé rostliny označeny jeho jménem, celkem jich bylo takto pojmenováno kolem čtyřiceti.  ….

Druhá polovina Lovců zelených pokladů, věnovaná Fričovi, líčí na rozdíl od předchozích Roezlových příhod celý Fričův život, od dětských let až po jeho nešťastný skon. Vybrány jsou důležité body jeho amerických cest, především kontakt s kmenem Čamakoků, u nichž se díky Fričovi podařilo stanovit příčinu jejich častých úmrtí – tropické škrkavky. Je zde zmínka i o indiánovi Čerwuišovi, který s Fričem přicestoval do Prahy a na němž se podařilo lékařům nemoc diagnostikovat a vyléčit. Příhody Čerwuiše Piosáda Mendozy byly v letech 1995-1997 ve formě komiksu Pán Jaguárů rovněž otiskovány na stránkách ABC (autor R. Baudis, kreslíř J. Petráček).
Pro celý seriál je tentokrát velice důležité záhlaví a zápatí, ve kterém jsou popisovány doplňující události, zejména momenty spojující jednotlivé kreslené epizody (cesty do americkém kontinentě či návraty Evropy, odesílání nalezených rostlin)…“

Rady, odpovědi tipy na nové filmy atd. byly náplní stránky s názvem HALÓ, ZDE REDAKCE.

Kreslený seriál KRUANOVA CESTA je součástí SÁGY ŽLUTÉ PLANETY, jak toto sérii komiksů nazvali Josef Ládek a Robert Pavelka v knize ENCYKLOPEDIE KOMIKSU V ČESKOSLOVENSKU 1945-1989.

Na stranách 104-113 mimo jiné uvádí:

„Pokud máme mluvit o nějakém seriálu jako o kultovním, pak to rozhodně bude sága o Žluté planetě autora Vlastislava Tomana (ačkoliv takový souhrnný název nikdy použit nebyl). Když se na zadní straně obálky časopisu ABC poprvé objevil kmen Gron-c-chů s charismatickým náčelníkem Ru, jeho družkou, kněžkou Kan, dalšími příslušníky kmene, ať už to byli Uh, Kas, Mu či Buna, nikdo samozřejmě nemohl tušit, že převedení původního Tomanova literárního eposu do komiksové podoby vytvoří „ábíčkovskou“ legendu. …

… Ačkoliv i závěr poslední části trilogie sváděl k očekávání dalších příhod kmene Gron-c-chů, Vlastislav Toman se na Žlutou planetu vrátil až po deseti letech. Svou čtvrtou sérií, nazvanou Kruanova cesta, přímo navázal na závěr Kruanova dobrodružství. Známé čtveřici v boji proti nebezpečným tvorům pomáhají opět jejich „bohové“, kteří se k nim znovu vracejí na Žlutou planetu. Dějová linka má dva hlavní motivy – nejdřív Kruan a Mbuna absolvují intenzivní výcvik v prostorách kosmické stanice ve vesmíru, po návratu na Žlutou planetu se Kruan dozvídá, že se při projížďce po jezeře ztratila dcera náčelníka Guz-tidů, Tila. Vzhledem k citům, které hlavní hrdina k dívce cítí, se ji vydává s Mbunou a Ar-getem hledat. Když na břehu nachází trojice trosky „létajícího člunu“ strážců otroků, pracujících pro Hor-tidy, a v něm Tilin náramek, usuzuje, že jeho družka je v moci uzurpátorů Žluté planety. Přestože je pátrání a posléze nalezení sídla Hor-tidů věnována podstatná část Kruanovy cesty, rozvíjejí se zde i další příběhy, například setkání s dívkou Sinaj ou či osobní tragédie Ar-geta, jemuž jsou na příkaz Hor-tidů amputovány dvě z jeho čtyř rukou. Tato čtvrtá série má oproti předchozím i jednu zvláštnost – tvoří ji netradičních 25 pokračování.
Bohužel je Kruanova cesta poznamenána zhoršenými kresbami Františka Kobíka. V té době kreslíř musel zvládat příliš velký přísun práce – vedle zmíněného pokračování příběhů ze Žluté planety ještě překresloval vybrané epizody pro chystanou Velkou knihu Strážců – a tak kvalita měla viditelně horší úroveň. Kobík byl s příhodami Žluté planety nerozlučně spjat a nebylo myslitelné si představit, že by se na jeho místě objevil někdo jiný. Příznivce Kruana & spol. nezmátla ani chyba v zápatí prvního pokračování čtvrté řady seriálu otištěném v ABC, kde je jako kreslíř omylem uveden Miloš Hlavsa. Od druhého dílu už byla tato informace opravena ….“

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání ABC v  letech 1988-89, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivované čísla časopisu ABC  – kliknutím na náhled strany: