KARAVANA – 1.ročník – 1947-48 – STARÉ DĚTSKÉ ČASOPISY

Dnes archivovaná čísla časopisu KARAVANA z roku 1947-48 pro www.detske-casopisy.cz digitalizoval Mirabelka. Veliký dík za vyplnění dalšího bílého místa na mapách starých časopisů!

Ze sešitové edice KARAVANA, která vycházela v letech 1967 – 1991, máme na našem webu digitalizováno několik desítek čísel – titulů z cca 240, které vyšly. Ale časopisu KARAVANA vyšlo během dvou ročníků jen 20, a jedná se o jiný titul (populárně naučný).

Časopis vycházel jako měsíčník v rozsahu 16 stran. V tiráži 1. čísla časopisu se píše: „KARAVANA měsíčník a životě na zemi. Vychází 15. každého měsíce mimo červenec a srpen. Majitel a vydavatel Státní nakladatelství v Praze. Tiskne tiskárna Schulz a spol. v Praze II, Na Florenci 13. Řídí Václav Netušil se spolupracovníky. Graficky upravuje G. R. Holeček. Odpovědný zástupce listu Ant. Popek. Předplatné 30 Kčs, jednotlivá čísla 3 Kčs. Redakce, administrace a expedice v Státním nakladatelství v Praze II, Ostrovní 30. Účast v poštovní novinové službě povolena ředitelstvím pošt v Praze pod č. IA-Gre-2372-0B-47 . Dohlédací poštovní úřad Praha 25.”

Úvodní slovu NA CESTU napsal na 2. stranu prémiového čísla KARAVANY Oldřich Kryštofek:

“Otvíráte první číslo KARAVANY. První číslo prvního ročníku nového časopisu. Proč vychází KARAVANA ?
Aby vám především ukázal svět kolem vás a ještě dál tak, jaký ve skutečnosti je. Aby vám :ukázal cizí kraje, abyste s ním ruku v ruce poznali krásy celého světa, lidi ve všech koutech zeměkoule, lidi a jejich práci, mladé kamarády, jejich školy, záliby, touhy. My všichni toužíme poznat co nejvíce. Kolik jsme toho mohli poznat za nedávných let? Němci úmyslně vymazali pro vás i pro nás starší z mapy světa ne pouze některá města, vesnice, ale i celé obrovské státy a díly světa. A chtěli je vymazat i ve skutečnosti. A my teď musíme ve svých znalostech i srdcích dohnat všechno to, oč nás Němci připravili.
Člověk je tírn lepší, tím spokojenější, tím moudřejší, čím víc zná. Učí se vážit si práce druhého. Chceme vás naučit tím, že poznáte práci a život jiných národů, vážit si jich. Na světě žije několik miliard lidí. A často statisíce trpěly, protože ostatní svět nevěděl o jejich utrpení, nebo vůbec o ních nevěděl. Vzpomeňte si jen, že mnoho lidí na druhém konci světa se dovědělo o nás teprve tehdy, když Němci vypálili a vyvraždili Lidice. Myslíte, že by bylo došlo až k Lidicím, kdyby celý svět byl věděl o malém pracovitém národě ve středu Evropy, který chce mír?
Naučíme-li se poznávat a milovat svět a vážit si práce lidí na celém světě, neznamená to, že budeme méně milovat svou vlast a svůj lid. Naopak. Z dobrého si vezmeme příklad, ze špatného výstrahu. A neodcizíme se. Ani vlastnímu národu, ani svým slovanským bratřím. Proto také najděte v každém čísle KARAVANY jednu nebo dvě stránky o Sovětském svazu, o Polsku, Jugoslavii a Bulharsku. Budete mít možnost psát si se svými mladými přáteli ve slovanských zemích a doufáme i jinde po světě.
Pište nám proto, s kým byste chtěli dopisovat, pište nám také, co byste se chtěli od nás dovědět, pište nám, co jste sami kde v cizině už snad viděli, co se vám kde líbilo a nelíbilo.
Abyste, až se budete chtít někdy vypravit do světa, byli na to pořádně připraveni.
Na první stránce máme heslo letošního Světového festivalu mládeže, který byl v Praze. Sešla se na něm mládež opravdu z celého světa.
A všichni přišli se společnou vírou a se společnou snahou udržet a vybudovat mír a bratrství mládeže celého světa.
Myslím, že to bylo velmi dobré, že tento festival byl právě u nás v Československu, v zemi, která již tolikrát zažila válku. A také myslíme, že novou válku si nikdo z vás nepřeje. Že chceme všichni žít klidně v míru, pracovat a radovat se z úspěchů naší práce. Také proto vychází náš časopis. Protože tím, že se budeme učit znát ostatní národy a jejich práci, a tím, že si jich budeme vážit, nenaučíme se je nenávidět. Čím více se lidé na celém světě budou mít rádi, tím méně se budou nenávidět, tím větší je naděje, že už nikdy nedojde k válce.
Tak tohle jsme vám museli povědět na začátku prvního ročníku časopisu KARAVAWA: že také naší snahou, snahou celého časopisu bude společně s vámi všemi po moci udržet mír mezi lidmi i národy, mír, který stál tolik krve a životů.
A myslíme, že si budeme dobře rozumět.”

Oldřich Kryštofek (7. června 1922 Praha – 22. listopadu 1985 Praha) byl český básník, novinář, spisovatel, autor literatury pro děti a v letech 1968–1969 předseda České rady Pionýra. V letech 1956-1961 byl šéfredaktorem Pionýrských novin, po roce 1970 nesměl oficiálně publikovat.

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu KARAVANA z roku 1947-48, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Přečti si (jako registrovaný přispěvatel tohoto webu) na svém tabletu, pc nebo notebooku archivovaná čísla časopisu KARAVANA – kliknutím na náhled strany:

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke čtení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „KNIHOVNA„.V našem souborném katalogu najdeš všechna doposud archivovaná čísla časopisu KARAVANA zde >>>

KARAVANA – 1.ročník – 1947-48

Dazul

Napsat komentář Zrušit odpověď na komentář