by I dnešní čtyři čísla sešitů DÁLKY z roku 1991 pro detske-casopisy.cz digitalizoval Onuca – moc děkujeme!
Už jsme si zvykli, že na detske-casopisy.cz jsou archivovány čísla předválečných RODOKAPSŮ i ROZRUCHŮ. 9.8.2014 jsme zde archivovali i sešitové romány DÁLKY – edice dobrodružné četby, kterou na počátku devadesátých let minulého století vydávalo vydavatelství Magnet-Press.
Dnes archivujeme další 4 sešity, které v roce 1991 vyšly: KLEKÍ PETRA BÍLÝ OTEC APAČŮ, STRÁŽ NA PSÍ SKÁLE, PSANCI Z BOBŘÍ ZÁTOKY, ČERNÝ BLESK + STŘÍBRNÝ HAD. Šéfredaktor Jiří Stegbauer vybíral „na jistotu“ – osvědčení autoři, osvědčené tituly. Moravcův román KLEKÍ PETRA, BÍLÝ OTEC APAČŮ vyšel například v roce 1969 v obdobně koncipované edici STATEČNÁ SRDCE (Českobudějovické nakladatelství Růže). V kombinaci s autory ilustrací (Zdeněk Burian, Gustav Krum a Miroslav Havlíček) to nemohl být propadák.
Eduard Fiker (*1902 +1961) byl v letech 1938-42 šéfredaktorem obdobného románového časopisu „ROZRUCH„. Jeho titul STRÁŽ NA PSÍ SKÁLE vychází v „DÁLKÁCH č.7“ už jako 3.vydání (předchozí vydání 1936, 1976). Anonce z edice DÁLKY: „Eduard Fiker patří mezi naše nejčtenější a nejoblíbenější autory detektivních románů. V tomto díle obdivuhodně skloubil detektivní žánr s dobrodružným westernem, výborně napsanou „kovbojkou“. A tak se čtenáři stanou účastníky souboje drsných mužů v sedle ve věci vraždy rančera Parishe a pátrání po skutečném vrahovi.“
I v 10.sešitu DÁLKY byl „vydán“ Eduard Fiker. Aby byl rozsah stran naplněn, vybral Jiří Stegbauer dvě povídky, které byly otištěny společně – ČERNÝ BLESK a STŘÍBRNÝ HAD. Databazeknih.cz je anoncuje takto: „Dva dobrodružné příběhy s detektivní zápletkou. V prvním příběhu jde o zneškodnění bandy tuláků a odhalení jejich spiknutí, které má přivodit smrt nevinných lidí. Hrdinou je desetiletý chlapec, který utekl od svých poručníků a vypravil se za svou matkou. Při svém putování se setká s tajemným tulákem.
V druhém příběhu, odehrávajícím se v Americe, se nezaměstnaný bankovní úředník spolu se svým psem dostane do luxusního hotelu, který je přepaden bandou lupičů. Za pomoci psa se mu podaří přivolat policii a zachránit majetek přepadených.“
Podobně jako v některých předchozích číslech edice DÁLKY, zařadil šéfredaktor Jiří Stegbauer i do DÁLKY č.7 za Fikerův román STRÁŽ NA PSÍ SKLÁLE černobílý komiks – tentokrát TŘI KLUCI A MADONA.
Jaroslav Moravec (*1900 +1970) byl velkým fandou Karla Maye a jeho KLEKÍ PETRA, BÍLÝ OTEC APAČŮ vyšel v „DÁLKÁCH č.6“ jako 2.vydání (1.vydání výše zmíně – ČB, Růže 1969). Samotnou povídku napsal Jaroslav Moravec na přelomu padesátých a šedesátých let, ale socialističtí schvalovatelé jí povolili vydat až roku 1969. Wikipedie anoncuje povídku takto: „Příběh povídky je vyprávěn v první osobě ve formě vzpomínek Klekí Petry na svá mladá léta. Jako mladý učitel se v Německu přidal k účastníkům březnové revoluce v roce 1848. Po její porážce byl nucen uprchnout do Ameriky. Při plavbě byl na lodi byl zraněn a doživotně zmrzačen (stal se z něho hrbáč). Chtěl dokonce spáchat sebevraždu, ale naštěstí se seznámil s jedním duchovním, pod jehož vlivem se rozhodl, že své špatné skutky odčiní tím, že půjde bojovat proti rasismu a šířit vzdělání. Nakonec jej civilizace znechutila a odešel mezi Indiány. Pro svou odvahu, bystrost, fyzickou zdatnost a morální kvality byl přijat mezi Apače. Stal se také učitelem Vinnetoua a jeho sestry Nšo-či a jeho výchova byla založena na zdůrazňování křesťanské lásky k bližním. „Jen jediná bledá tvář mluvila pravdu – Klekí Petra. Byl mým otcem a učitelem. On vložil do mého srdce myšlenku míru a slitování,“ prohlásil o něm Vinetou.
Po dlouhých letech se Klekí Petra opět shledává s bílými lidmi. Společně s apačským náčelníkem Inču-čunou a Vinnetouem jede vyjednávat se skupinou zeměměřičů, kteří vyměřují trasu vlaku vedoucí přes území Apačů, o ukončení těchto prací. Zde se seznámí s mladíkem již nesoucím válečné jméno Old Shatterhand. Stane se svědkem toho, jak Old Shaterhand jenom nožem zabije medvěda grizzlyho a následně se dostane do sporu s rváčem a opilcem Rattlerem, který je přesvědčen, že medvěda zastřelil on. Klekí Petra při rozhovoru s Old Shatterhandem zjistí, že oba mají podobný osud. Oba jsou Němci, oba byli učitelé a ze své vlasti museli uprchnout pro porušení zákona (Moravec zde vychází z údajných i skutečných přestupků a krádeží, kterých se dopustil Karel May, předobraz Old Shatterhanda). Když zjistí, jak moc Old Shatterhand touží po spravedlnosti, chce jej seznámit s Vinnetouem. Při jednání se zeměměřiči se Vinetou odmítne napít Rattlerovy kořalky. Ten se urazí a v opilosti jej chce zastřelit. Klekí Petra skočí do jeho střely a umírá.“
James Oliver Curwood (+1878 +1927) většina svých příběhů situuje na kanadský sever, kde prožil většinu svého života. Podle jeho knih bylo natočeno asi 20 filmů (mimo jiné i oskarovský film z roku 1990 – Medvědi). Anonce z edice DÁLKY: „V drsné kanadské divočině se snadno přestoupí zákon. Nešťastnou náhodou se to přihodí i otci čtrnáctiletého Petra. Zatímco prchá před zákonem, syn prožívá spolu se svou kamarádkou Monou mnohá dobrodružství na dalekém severu, poblíž velkého jezera. Strastiplné dny se však střídají s krásnými chvílemi, prožitými v Bobří zátoce. Když se po letech vrací zpět vyčerpaný otec, i Petr se střetává s policisty, a tak se oba jako psanci vydávají na nebezpečnou cestu za spravedlností …“
Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění souvislostí kolem vydávání sešitů DÁLKY v roce 1991, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stran.
Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku všechny archivované čísla edice DÁLKY – kliknutím na náhled strany:
