Geografický časopis z roku 1924 – ŠIRÝM SVĚTEM

Časopis ŠIRÝM SVĚTEM  spatřil světlo světa v lednu 1924. Začal jej připravovat v roce 1923 PhDr.Stanislav Nikolau. Tento geograficko-politický časopis, který vycházel až do roku 1944 (21 ročníků) po celou dobu také redigoval.

Postupně by na tomto webu mělo být zpřístupněno kompletních 15.ročníků, které vyšly do roku 1938.

Jedna ze zajímavostí vzahujících se k tomuto časopisu – se Stanislavem Nikolauem se seznámil malíř Zdeněk Burian roku 1924 (jeho ilustrace se objevily v posledních 4 číslech tohoto ročníku) a spolupracoval s ním přes dvacet let. Zažloutlé stránky časopisu ŠIRÝM SVĚTEM podávají i dnes jedinečné svědectví o uměleckém vývoji a růstu Zdeňka Buriana – nejen v oblasti ilustrací, ale především malby s geografickou tematikou – tedy tím čím jako malíř proslul. V celkem jedenadvaceti ročnících časopisu ŠIRÝM SVĚTEM se objevilo minimálně 559 ilustrací Zdeňka Buriana. Některé povídky jsou provázeny větším počtem jeho ilustrací, než nalezneme v jejich knižních titulech.

V tomto ročníku ŠIRÉHO SVĚTA jsou obrázky Zdeňka Buriana ve dvou posledních dvojčíslech – 7-8 a 9-10 u povídek: H.H.Darin: Chrám tapírů, M.A.Krukovskij: V ohni,  (autor neuveden): Mořský tygr,  R.Cicvárek: Pro doušek vody, E.Reclus: Honba na gorilu.

Svým zaměřením nepatří tento časopis mezi tradiční dětské tituly – i když jej tehdy nepochybně občas četly i děti. Myslím, že netřeba na našem webu striktně dodržovat hranice (lze-li je vůbec nezpochybnitelně stanovit) a byla by škoda zde ŠIRÝM SVĚTEM nearchivovat.

A ještě úvodní slova redaktora  prof. dr . Slanislava Nikolaua, kterými ŠIRÝM SVETEM začínal v historicky 1. čísle:

„Laskavý čtenář, jenž po prvé béře náš časopis do ruky, dovolí nám stručně říci, co chceme, kam směřujeme a jaké cesty k cíli volíme.
Světová válka proměnila dokonale veškeré obyvatelstvo zeměkoule. Na evropských bojištích
bojovalo vedle bělochů i černé, rudé i žluté plemeno, na asijských bojištích stály proti sobě nejrúznější kmeny a národy. Bojovalo se v pouštích syrských, v savannách východoafrických, v pralesích novoguinejských, v pustinách sibiřských, v opuštěných polárních mořích, ham zřídka zavítala rybářská loď.
Ale válku rozhodoval nejen duch, počet a vedení vojsk, nýbrž i množství obilí, kovů nafty atd., svážených z celého světa do Evropy a na jiná bojiště. Svět se navzájem smísil a sblížil. Ale přece mnoho odlišného tu zůstalo. Příroda sama se svou odlišnou květenou, svým podnebím púsobí stále na člověka, aby se zařizoval a žil tak, jak mu ona mocná vládkyně nařizuje. Clověk sice mohl rozrýti její útroby pod polárním kruhem stejně jak pod sluncem tropickým, vybudovati tu věčně stejné tovární komíny, vysoké pece, strojovny atd., mohl zastaviti tok řek, mohl železnicemi sblížiti osamělé, daleko od sebe vzdálené osady, mohl letem ptáka přelétnouti celé zemědíly a oceány, mohl telegrafií a telefonem bezdrátovým sblížiti obyvatele zemělwule, ale proto přece, si příroda zachovala svůj ráz a nutí člověka žíti podle své vůle. O tomto svérázu a svérázném životě na zeměkouli budeme mluviti. Nebudeme se omezovati na popis různých zemí, budeme si všímati hlavně života lidí 1 zvířat v různých koutech světa. …“

Pojď se podívat na svět před 90 lety, viděný tehdejšíma očima. Přečti si třeba příběh od Ernesta Thompsona Setona: „Povídka o hodném jezevci“ – strana 117-123 (dvojčíslo 5-6).

Stáhnout si do svého tabletu, pc, notebooku kompletních 10 čísel vydaných v roce 1924 – v I.ročníku ŠIRÉHO SVĚTAkliknutím na náhled titulní strany:

SIRYM_SVETEM_1_(1924)_1

SIRYM_SVETEM_1_(1924)_2

SIRYM_SVETEM_1_(1924)_3

SIRYM_SVETEM_1_(1924)_4

SIRYM_SVETEM_1_(1924)_5-6

SIRYM_SVETEM_1_(1924)_7-8

SIRYM_SVETEM_1_(1924)_9-10

 

 

 

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *